SOUTĚŽ: Československý příběh. Vyhrajte nezávislý portrét Karla Gotta od publicisty Pavla Klusáka
Populární kulturní studie. Tak nazývá svou knihu Gott: Československý příběh hudební publicista Pavel Klusák. Oblíbeného zpěváka v ní sleduje v kontextech tehdejších hudebních trendů, médií i kulturní politiky. „Když jsem začal pracovat, viděl jsem, že si občas protiřečí a mluví o jedné situaci třeba třikrát jinak. Že leccos zamlčoval a překrucoval,“ říká Klusák. O portrét si můžete tento týden zahrát v knižní soutěži serveru iROZHLAS.cz.
Karel Gott byl největší popovou hvězdou v Československu – a v jistém smyslu jí v Česku zůstává dodnes. Na svém veřejném obrazu si velmi zakládal a důsledně ho také pomáhal spoluvytvářet. K některým událostem ze svého života se tak cíleně nevracel.
„Zpočátku svůj repertoár evidentně hledal: a musel si projít různými kruhy nikoli pekla, ale dobových zvyklostí, které se k němu často nehodily. Zpětně je poutavé i zábavné to sledovat. Zpíval taneční písně s ozvěnou padesátých let, Ferdinand Havlík mu složil rock’n’roll, nazpíval celou řadu kovbojských a pseudotrampských písní. Když přišla móda twistu, twistoval; ale zásadní zapeklitost tvořily texty a vyznění. Gott těžko mohl jít proti tehdejšímu stylu, takže v jednom kuse zakopával o nějaké slovní hříčky, texty se společenským naučením a záležitosti jakoby odpovědně humorné, satirické. (…) Jiřímu Suchému po letech Gott svěřil, že svá semaforská komická čísla, tedy písně Saně a Zdvořilý Woody, víceméně nesnášel.“
ukázka z knihy
Klusák tyto kapitoly ve své knize znovu otevírá, analyzuje je a představuje „božského Karla“ jako člověka, který chtěl ze všeho nejvíc zpívat – ale musel tomu mnohé obětovat.
„Karel Gott je vynikající postava pro vyprávění. Po řadu desetiletí byl každodenně přítomný v české a slovenské společnosti, zároveň byl zcela výjimečný – nejpopulárnější domácí hvězda,“ říká publicista v rozhovoru pro nakladatelství Host.
„Je poměrně běžné, že o hudebnících vznikají nezávislé portréty a popkulturní studie. Gott se tomu bránil tak vehementně, že tím připoutal mou pozornost. Proč by o sobě měl vyprávět pořád jen on spolu s vypravěči, kteří jdou na ruku víc jemu než veřejnosti?“
Gottův příběh není tradičním příběhem o hudebním velikánovi. Jeho osud totiž nelze oddělit od dějin zdejší společnosti a politiky. V 60. letech se jako mladý zpěvák stal jednou z tváří kulturního uvolnění, zatímco v těch 70. souzněl s obdobím cenzury a ztráty historické paměti. Pozdější éra trhu a demokracie pak zacházela s jeho legendou, aniž se ptala na stíny u jejích kořenů.
Gottův hrob na pražských Malvazinkách je dokončený, návštěvníci ho najdou pomocí mapy
Číst článek
„Nikdy jsem nechtěl napsat něco ‚šokujícího‘, mnohem spíš jsem se jen držel běžných, standardních metod. Paradoxně právě ony ukazují, že Gottovy příběhy se často vyprávěly ve snivém oparu, daleko od normálnosti. Inu, legenda,“ podotýká Klusák ke svému studiu pramenů a dobových svědectví.
Jak se nedávno svěřil ve vysílání Radiožurnálu, připadá mu, že stále žijeme v určité schizofrenii, co se týče hodnot a faktů z normalizačního období.
„Lidovou popularitu Karla Gotta, který tehdy vědomě uspokojil poptávku po únikové, režimu loajální zábavě, dodnes využívají velká média včetně těch veřejnoprávních, protože je pro ně mnohem snazší nerozporovat tu nastřádanou popularitu,“ myslí si publicista.
„Mně ale připadá, jako bychom pořád vláčeli nějaké zranění nebo pohřbenou traumatickou záležitost, u které dříve či později budeme muset něco provětrat. Odhalit.“
Jak připomíná ČTK, zatím poslední zásadní knihou o Gottovi je autobiografie Má cesta za štěstím, která vyšla loni v létě v den zpěvákových nedožitých 82. narozenin. Obsahuje mnoho materiálu z jeho dosud neznámého soukromí. Autobiografie se hned po svém vydání stala bestsellerem. První náklad 60 tisíc výtisků se vyprodal v podstatě za dva týdny od spuštění prodeje.
Pravidla soutěže
Přečtěte si Obecná pravidla soutěže o knihy se zpravodajským serverem iROZHLAS.cz
Karel Gott zemřel 1. října 2019 ve věku 80 let. Léčil se s akutní leukemií. Fanoušci se s ním mohli rozloučit 11. října v paláci Žofín, kam přišlo zhruba 49 000 lidí. O den později se konala zádušní mše ve svatovítské katedrále. Tento den byl i dnem státního smutku.
Pavel Klusák v minulosti pracoval jako redaktor časopisu Respekt či přílohy Orientace Lidových novin. Jeho texty se objevují na serveru Aktuálně.cz či v Deníku N. Pro Český rozhlas připravil seriály o přelomových skladatelích posledního půlstoletí či o pop-music v normalizovaném Československu.
Vedle toho působí také jako hudební kurátor Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava. Je režisérem filmu Hudba Zdeněk Liška a autorem studie Co je nového v hudbě či příručky-prózy o hodnotách v hudbě Uvnitř banánu.
Pokud se chcete zapojit do soutěže o 10 knih Gott: Československý příběh, napište nám až do tohoto pátku 25. února do 18.00 na e-mailovou adresu soutez.irozhlas@rozhlas.cz odpověď na následující otázku:
Kolik Zlatých a Českých slavíků má celkem na svém kontě Karel Gott?
Do odpovědi uveďte:
- Jméno a příjmení
- Adresu pro případ výhry
- Telefon, případně e-mail
Výherce bude server iROZHLAS.cz losovat ze správných odpovědí, každý se může v daném kole účastnit pouze jednou. Více se dočtete v pravidlech.
