Skladeb Vypsané fixy jste pro Pražskou komorní filharmonii aranžoval celkem třináct. Přišla vám ta práce něčím zvláštní? Vypsaná fixa je přeci jen docela specifická...
To je pravda, je specifická v tom, že kluci se mi hned na začátku svěřili, že neumí noty. To je pro aranžéra velice hezká informace. Ale každopádně to vůbec ničemu nevadilo, protože ty písničky jsou v nejlepším slova smyslu přímočaré a nekomplikované. A podle toho jsou udělané i ty aranže, které si nehrají na symfonické umění, ale dobře doplňují punkový rozměr všech těch písniček.

Která skladba se vám osobně v tom aranžmá líbí nejvíc?
Asi písnička Dezolát, která je od Vypsané fixy jedna z těch známějších. Myslím, že se v symfonické aranži povedla zachovat určitá rozvernost, která je obsažená i v textu písničky.

Jak vlastně vznikla spolupráce s Vypsanou fixou?
Vznikla na základě toho, že PKF slaví letos 25 let od založení, stejně jako Vypsaná fixa. A dokonce stejně jak festival Rock for People. Takže je to takový triumvirát pětadvacetiletých výročí. Oslovili mě, abych to zaranžoval a zdirigoval. A já jsem do toho s největší radostí vstoupil, je to hezká zkušenost.

A filharmonie na tak velkém rockovém festivalu. Je to pro vás novinka?
Crossoverových koncertů dělám docela hodně. A s filharmoniemi hráváme i na stadionech nebo v halách, takže myslím, že v současné době neexistuje český či evropský orchestr, který by se těmto projektům nevěnoval. Nehraji pouze klasiku, je to příjemné zpestření pro všechny. Jsme tedy zvyklí i na početné publikum, 20tisícový dav nám nedělá problém.

Skladba od umělé inteligence

Můžete ještě představit skladbu From the Future World, kterou vytvořila umělá inteligence AIVA a skládá se ze tří částí?
Zahrajeme druhou část ze skladby, kterou vytvořil počítač. Ten nějakým způsobem zpracoval 115 děl Antonína Dvořáka a na základě těch témat vytvořil kompozici. Řekl bych, že to není úplný blábol, není to nesmyslné. Skladba je veselá a zajímavá. Ale myslím, že tudy by se hudba ubírat neměla. Přeci jen ten lidský rozměr a cit počítač nikdy neudělá.

Kdo vůbec vytvořil ten počítač?
Jsou to dva nadšenci. Beru to jako kuriozitu, takovou hříčku, ale docela zábavnou.

Jak je ta druhá část dlouhá?
Je zhruba tříminutová, taková veselejší s trochu pomalejší střední částí. Při troše fantazie je tam Dvořák trochu k zaslechnutí.

A jak vznikala, jak jste ji zkoušeli?
Zkoušeli jsme ji opravdu rychle, protože není komplikovaná. Počítač nám vyplivl pouze čtyřhlas a skutečně jenom noty, bez interpunkčních znamének, bez tempa, bez dynamiky, takže jsme ho s PKF ještě dotvořili. Chybělo tomu to, co dělá skladbu hudbou, to znamená všechna interpretační znaménka.

Měl jste tedy volnou ruku?
Ano, určitě, ale bylo potřeba to sjednotit, abychom to hráli stejně.

Poslechněte si první část skladby From the Future World.

Anna Horáčková, Jiří Štefl Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít