Hluboký lidský příběh, láska překonávající překážky a dávka britského humoru. Král motion capture Andy Serkis pracoval ve svém filmovém debutu s ambiciózním materiálem. Vychází z toho však celkem standardní vztahové drama, které mohlo být druhou Teorií všeho, ale není.

Recenze Derbyshire (Velká Británie) 12:09 3. prosince 2017 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Hollywood miluje silné lidské příběhy. Potvrdily to například předloňské Oscary, kde se v hlavní kategorii utkaly hned čtyři životopisné snímky.

Jak světoznámého fyzika s ALS, tak i odstřelovače amerického námořnictva, geniálního autora dešifrovacího stroje a hlavní postavu černošského hnutí v 60. letech ale tehdy předčil Birdman - film o fiktivním herci, který ztrácí rozum.

Romantické drama Teorie všeho režiséra Jamese Marshe přesto slavilo úspěch. Za roli britského vědce Stephena Hawkinga postiženého amyotrofickou laterální sklerózou (ALS) si totiž odnesl kýženou zlatou sošku jeho představitel Eddie Redmayne.

Medvídek proti zubatému úsměvu Hugha Granta. Paddington 2 zahřeje u srdce diváky všeho věku

Číst článek

Právě Marshův hit se v souvislosti s režijním debutem Andyho Serkise skloňuje nejčastěji – a ne zrovna náhodou. Oba snímky spojuje motiv plnohodnotného života se zákeřnou nemocí navzdory všem předpokladům, navíc s romantickou zápletkou jako přidanou hodnotou. Jenže zatímco Marsh natočil drama hodné nejvyšší filmové pocty, Serkisův Nádech pro lásku (v originále Breathe, tedy doslova dýchat) představuje spíše průměrnou podívanou s odrazujícím názvem.

Na papíře přitom zní jako perfektní projekt. Skutečný příběh Robina Cavendishe (Andrew Garfield), který se ve 28 letech nakazil v Keni dětskou obrnou a o 36 let později se stal jedním z nejdéle žijících responautů, tedy lidí odkázaných na dýchací přístroj – ačkoli mu nejprve předpovídali jen tři měsíce života.

Cavendish se stal advokátem za normalizaci života responautů, který do té doby probíhal striktně za zavřenými dveřmi specializovaných sanatorií. Serkisův snímek, iniciovaný producentem Jonathanem Cavendishem (synem Robina Cavendishe), je pak poctou jeho celoživotnímu snažení a cesty z nemocničního lůžka zpět do společnosti.

A ačkoli se řeší poměrně závažné otázky eutanazie či života s postižením, Serkis se všemi scénami nakládá s úctou a citem a typicky britským humorem. Nadto se mu podařilo dát dohromady talentované obsazení s Andrewem Garfieldem a Claire Foyovou, kteří jako titulní manželé Robin a Diana často vedou rozhovory jen prostřednictvím pohledů.

Snímek nakonec doplácí na to, že pro jednoho člena tvůrčího týmu byla jeho látka až příliš osobní. Chybí mu odstup. A nepomáhá mu ani to, že obrací osvědčenou strukturu Teorie všeho na lovestory s příměsí životopisného dramatu, což každému nesedne. Nevyhnutelně tím totiž ve filmu, který vypráví o dávání hlasu přehlíženým, výrazně umlčí svého protagonistu.

Přestože se jistě dotkne řady diváků, předkládá ve své podstatě jedno klišé za druhým. Tím se jeho děj stane zcela zbytečně předpověditelným a na první pohled zromantizovaný název najednou naprosto padnoucím.

Ve výsledku je však Nádech pro lásku filmem, který si s chutí pustíte večer v televizi a který vás v ten moment dokonale zasytí. Na širokém plátně jsou však jeho nedostatky mnohem hlasitější.

Kristina Roháčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít