V některých scénách se ke klasice hlásíte, hlavní postavy jsou podobné protagonistům filmů Aleně Vránové a Vladimíru Rážovi…
První impulz vzniknul od producentů, nebránili jsme se tomu, vždycky jsme vycházeli z toho, že to je Pyšná princezna a chtěli jsme ji obohatit, udělat zajímavou pro děti. A tím, že to byla animovaná verze, tak jsme si mohli dovolit víc věcí, mohli jsme mít zvířátka, větší akce.

Přehrát

00:00 / 00:00

V počítačové animaci nemáte limit, vypráví jeden z režisérů animované pohádky Pyšná princezna David Lisý. Poslechněte si celý rozhovor

Jak dlouho celovečerní animovaný film vznikal?
Scénář Radek Beran napsal velmi rychle, k filmu jsem se přidal, když jsme začali pracovat na obrázkovém scénáři, ten trval rok. Pak to pokračovalo, pro mě to byly něco přes čtyři roky, pro Radka asi pět let.

Proč jste oproti původnímu filmu přidali do animovaného zvířecí hrdiny?
Máme zvířátka rádi, asi jako všichni. Druhá věc je, že jsme film dělali primárně pro děti, vymysleli jsme zvířátka pro nejmenší děti, protože na nich se dají jednoduše ukázat charaktery postav, je to taková zkratka. A zvířátka jsou i zábavná, takže i proto.

Co to znamená, že jde o 3D animaci?
Je to počítačová animace, jsou to virtuálně v počítači vytvořené objekty. Je to trošku realita, ale virtuální. Máte loutku a musíte ji rozhýbat. Když máte loutkovou animaci, tak tam vyměňujete pusinky, hýbete očima, je to dost omezené, co se týče pohybu.

Ale v počítačové animaci nemáte limit, můžete s tím udělat cokoliv. Což je na druhou stranu problém, protože když chcete animovat komplexní herectví, tak je to obrovský úkol, animátoři jsou pak kouzelníci, dokážou zahrát neživou postavu tak, aby hrála.

A kterou scénu pokládáte za nejnáročnější?
Tím, že jsem musel s animátorem komunikovat, musel jsem vysvětlovat emoce postavy, tak nejtěžší byly detaily, kdy se nic moc nedělo, ale zároveň měly v očích a ve tváři ukázat, že jsou třeba zklamaní nebo že se něco stalo. Takže bylo strašně těžké to vykomunikovat. Bylo to tam a zpátky, než jsme to tam dostali.

Co jízda na kládě? Ta v nové verzi nechybí?
Ta samozřejmě nechybí. Ze začátku, kdy jsme ještě neznali rozpočet, tak jsme si vymýšleli velmi divokou jízdu na kládě, která zůstala, ale v okleštěné verzi. A to je právě skvělé na počítačové animaci, kdy si kamerou můžete vlézt, kam chcete, můžete jet s nimi, prolítávat všude kolem. Takže jsme si to užili, jízda na kládě je velká.

Jak moc pamatujete na to, že musí jít o rodinný film? Na své si přijdou děti, rodiče a snad i prarodiče?
Dělali jsme to pro celou rodinu, počítali jsme s tím, že bude hezké, že babičky vezmou děti do kina, a nebude to ta původní, ale nová animovaná pohádka. Snažíme se vytvořit komunikaci mezi generacemi, sednou si večer ke stolu a budou porovnávat, co se jim líbilo víc na staré a co se jim líbí víc na nové pohádce.

Stejně to byla odvaha, pustit se do takové látky, protože ten film viděli všichni a mají na to nějaký názor. A vy přicházíte teď s novou verzí, která je animovaná…
To je pravda, a přiznám se, že ze začátku mě to nenapadlo. Až jsme udělali první teaser a poslali jsme ho ven, ozvali se lidé, tak jsem si uvědomil, že děláme Pyšnou princeznu.

Ale pořád jsem to vnímal, že je to vlastně nový animovaný film pro děti. Tím, že je animovaný, tak jsem se tolik neztotožnil s původním, i když jsme z něho čerpali. Ale scenáristicky, scény a děje jsou jiné už tím, že jsou animované. Připadalo mi, že je to jiný film.

Co v animované verzi není oproti filmu? A k čemu je vlastně při 3D animaci potřeba klasický kameraman? Poslechněte si celý rozhovor.

Vladimír Kroc, prh Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít