Telefonní linka a na každém z jejích konců neznámý hlas. „Vypadni odtamtud. Odposlouchávali nás,“ varuje ten mužský. Ale už je pozdě.

Když z auta před hotelem Srdce města vystoupí několik agentů v černých brýlích, policejní hlídka je uklidní, že přeci jednu malou holku zvládnou. „Vaši muži už jsou dávno mrtví,“ odvětí agent s úšklebkem, načež se divákům dostane ukázky toho, jak přesně si do upnutého černého úboru oděná žena s nagelovanými vlasy dozadu poradila s přesilou ozbrojenců.

Kdo viděl Matrix z roku 1999, ihned tu ikonickou úvodní scénu pozná – a stejně jako Bugs (Jessica Henwick, pojmenovaná podle animovaného králíka Bunnyho) si začne všímat, že v ní něco nehraje.

Všechno vypadá na první pohled stejně – tak jak se to tehdy skutečně stalo, správně. Při bližším zkoumání se ale ukáže, že je všechno naopak velmi špatně. Prostory hotelového pokoje ani aktéři neodpovídají původní verzi a nic se neodehrává, jak by mělo. Není to vzpomínka, jak se mohlo zprvu zdát, ale jen nekvalitní rekonstrukce.

Obavy podobného duchu provázely čtvrtý díl matrixovské série nejspíš už od chvíle, kdy se proslechlo, že je v přípravách. Je další film vůbec potřeba i k něčemu jinému, než aby jeho výrobní studio shráblo peníze na fanouškovské nostalgii? A má dystopický příběh, kde stroje vězní nicnetušící lidskou populaci ve virtuální počítačové realitě vůbec v dnešní době ještě co říct?

Lana Wachowski – poprvé bez sestry Lilly, ale zato s posilou v podobě scenáristů
Aleksandara Hemona a Davida Mitchella (britského spisovatele, jehož román Atlas mraků duo Wachowských zadaptovalo v roce 2012 do stejnojmenného snímku s Tomem Hanksem) – má necelé tři hodiny na to, aby si pohrála se svou odpovědí i s divákem.

Jako řada jiných věcí, i ono titulní vzkříšení tu funguje na více úrovních. Nejdřív je tu samotný film, který oživuje přes dvě dekády starý a hluboce zakořeněný kousek populární kultury, a potom zápletka, jejíž hlavní hrdinové nemají zdánlivě žádný problém dělat úkony typické pro živé lidi, ačkoli – pozor, osmnáct let starý spoiler – mají být už dávno mrtví.

Opět je to trochu stejného, ale nesprávného. Nea poznáváme jako Thomase Andersona, herního vývojáře s vertikální myší a kanceláří se záviděníhodným výhledem na město – notný upgrade od temné kobky, kde pobýval na začátku prvního Matrixu. Svět se od té doby změnil, a v ničem podstatněji než v přístupu lidí ke kybernetice.

Thomas vnímá Matrix jako své vlastní dílo: megaúspěšnou videoherní sérii, která se v jeho mysli zdá být tak skutečná, že má někdy problémy rozlišovat mezi realitou a fikcí. Což je něco, co mu jeho psychoanalytik (Neil Patrick Harris) pomáhá dostat pod kontrolu zásobou předepsaných modrých pilulek. Točí se tak v každodenním cyklu marnosti, z něhož nachází rozptýlení jen v zálibném pozorování ženy jménem Tiffany, která navštěvuje stejnou kavárnu.

Opravdový zvrat přinese až oznámení Thomasova obchodního partnera (Jonathan Groff), že firma Warner Bros., jejich vlastník, požaduje čtvrtý díl Matrixu. „S tebou, nebo bez tebe,“ dodá Groffův uhlazený byznysmen v jednom z mnoha zřejmých pomrknutí tvůrců směrem k divákovi.

Pro sestry Wachowské nikdy nepředstavovaly stěny – ta čtvrtá nevyjímaje – žádnou překážku. Většina z nich figurovala ve vyprávění proto, aby byla zbořena. Nikdy předtím ale v Matrixu nebyl předmětem dekonstrukce jeho vlastní odkaz.

Celá montáž je tu věnovaná hlasitému přemítání nad významem matrixovské série a požadavkům na její pokračování. Musí být originální a svěží! Víc „bullet time“ efektu! A zbraně! Spousta zbraní! Ten sebereferenční (do té míry, že chvílemi postavy sledují záběry z prvních tří Matrixů na obrazovce), komický nádech rozhodně nebude splňovat očekávání každého. Ani se o to tvůrci nesnaží.

Resurrections berou význam slov vzpoura binárnosti doslova. Jsou i nejsou mozkolamnou vizuální podívanou, po které řada fanoušků toužila. Jdou i nejdou spolu se současností, jejími společenskými tématy a novými existenciálními otázkami. Může z toho být cítit samolibost, snímek Lany Wachowski se ale nijak netají tím, že je docela obyčejnou love story v kostýmu akčního spektáklu. A to ve smyslu lásky mezi dvě lidmi, ale i útěchy, kterou nacházíme v opakované návštěvě milovaných příběhů.

Nenechává přitom žádné pochybnosti o tom, že některé role dokážou být nesmírně „cool“ i se starší, nebo úplně novou tváří.

Snímek The Matrix Resurrections měl v českých kinech premiéru 22. prosince 2021.

Kristina Roháčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít