Drama o dospívání s duchařským nádechem. To je film Falcon Lake, který právě dávají vybraná česká kina. Křehký, ale nijak sentimentální snímek natočila herečka Charlotte Le Bon, která debutuje jako režisérka.

Premiéry Pavla Sladkého Falcon Lake 13:43 28. dubna 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Dospívání je životní období plné nejistoty. Ohledně vlastního těla, identity nebo vztahu k ostatním, který se nově ustavuje. Staré rodičovské autority jsou při takové transformaci obvykle leda na překážku. Nejistoty a první sexuální zážitky se setkávají s novými životními horizonty.

Kanadský film Falcon Lake právě tento přerod prozkoumává. Herečka a debutující režisérka Charlotte le Bon, která se objevila mimochodem i ve vedlejší roli snímku Anthropoid o atentátu na Heydricha, ho uvedla vloni na festivalu v Cannes. 

Na prázdninách, v příšeří u jezera

Rodiny bezmála 14letého Francouze Bastiena a o dva roky starší Kanaďanky Chloe se po delší době setkávají na prázdninách u jezera. Chloe už je jednou nohou mezi dospělými, ale zároveň v ní dříme obava, že se bude vždycky cítit sama, protože se odlišuje. Nesmělý, stále ještě trochu dětský Bastien teprve začíná objevovat svoje tělo.

On se bojí. Joaquin Phoenix se rozpadá strachem z matky a sexu, film pod tíhou vlastních ambicí

Číst článek

Chloe ho přitahuje nejenom fyzicky, ale také tím, že ho bere vážně. Bere ho jako starší sestra na party mezi místní. Zahrnuje ho do svých fantazií o tom, že u Falcon Lake se objevuje duch zemřelého, utopeného dítěte. Společně inscenují fotky, které tento příběh pomáhají rozvíjet.

Charlotte Le Bon svého Bastiena a Chloe objevila v komiksu Sestra od Bastiena Vivèse z roku 2017. Černobílý počin převedla do tlumených přírodních barev a množství nočních scén natočila s limitovaným osvětlením a důrazem na všední interiéry a „poloprázdné“ prostory v exteriérech, které můžeme zaplňovat vlastní imaginací.

Film natočila na 16mm materiál, který dal vyniknout například ne zcela tmavému nočnímu nebi nad černým horizonty krajiny. Zrno filmového materiálu dává obrazu částečně povahu vzpomínky na dospívání, i když podle reálií rozeznáme, že je příběh zasazený do současnosti.

Le Bon se důsledně vyhýbá sentimentálnímu „vzpomínání na první lásku“ nebo dospívání obecně. Zdůrazňuje vlastně, že přízraky první lásky včetně atmosféry nejistoty nebo chyb, které jsme udělali, nás budou provázet celý život.

Hra na duchy není dětinská

Chloe s Bastienem hrají nápaditou hru na místního ducha a Charlotte Le Bon hraje hru s diváky. Ukazuje to hned prvním záběrem filmu. V něm nejprve vidíme bezmála idylický a romantický obrázek liduprázdného jezera v podvečerním světle. Pak se v obraze objeví nehybné lidské tělo ležící ve vodě. Idyla je pryč. A pak se po dlouhých vteřinách tělo pohne. Není to tedy mrtvola.

Znamená to ale, že duch, kterého jsme už už viděli, z filmu zmizel? Možná ne. Je věřit na duchy a zaobírat se podobnými věcmi, dětinské, jak naznačí Chloe jeden z jejích starších přátel? Rozhodně ne. Je to kreativní prostor, který Chloe a Bastien sdílejí a Le Bon nás do něj svou křehkou kombinací duchařského tématu a coming-of-age tématu uvádí. Dospívání se odehrává v příšeří a je o čem přemýšlet.

Quebecká imaginace

Falcon Lake patří do rodiny frankofonní quebecké kinematografie, a to nejenom kvůli svému původu nebo roli jazyka ve filmu, kde do francouzštiny – často velmi příznakově – vpadává angličtina.

Mnohem blíž než k filmům nejslavnějších krajanů, jako je Denis Villeneuve nebo Xavier Dolan, má debut Charlotte Le Bon k filmům Phillipa Lesage Démoni a Genesis. Ty se také týkají dospívání a přistupují k němu se smyslem pro křehké komorní drama a zároveň záhadnost filmové řeči vystihující povahu tohoto formativního věku.

Je nasnadě říct, že podobná kinematografie dnes tvoří umělecký protipól teenagerských komedií, které exploatují komediální stránku věci a kombinují ji s nadčasovým, ale dnes velmi výrazným tématem identity.

Zároveň Falcon Lake upomene z quebeckého kontextu ještě na jeden nezávislý snímek, a to na Antologii města duchů Denise Côtého. Ten se také pokusil kombinovat zapadlé místo kdesi v Quebecu s duchařským motivem. Jeho cílem také nebylo diváky strašit, ale hravě, melancholicky vystavět metaforu života, odcházení, (kulturního) dědictví.

Kromě své regionální rodiny ale Falcon Lake patří také do skupiny velmi silných ženských debutů, které charakterizují současnou festivalovou kinematografii a patrně ji i promění do budoucna. Na další filmy Charlotte Le Bon můžeme být rozhodně zvědaví.

Kanadské drama Falcon Lake mělo v českých kinech premiéru 27. dubna 2023.

Pavel Sladký Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít