Ženy mají ve filmovém průmyslu větší šanci uspět s krátkometrážními animacemi, soudí výtvarnice
Mezinárodní úspěchy české animace jsou nepřehlédnutelné. Například snímky výtvarnice Diany Cam Van Nguyen byly uváděné na festivalu v Locarnu. Film Electra s herečkou Zuzanou Částkovou byl uveden na festivalu v Cannes. Daria Kashcheeva byla se svým filmem Dcera nominovaná na Oscara. „Naše krátké animované filmy jsou úplně srovnatelné s mezinárodními snímky. Nejsme nijak pozadu, a na to můžeme být hrdí,“ myslí si Diana Cam Van Nguyen.
Čím to je, že je česká animace setrvale úspěšná?
Diana Cam Van Nguyen: Myslím, že jde hlavně o krátkometrážní animované filmy, které jsou už od roku 2015 docela výrazné.
„Pro ženy v běžném filmovém průmyslu není tak snadné prorazit ve velkých kreativních rolí jako kameramanka, režisérka,“ popisuje nerovnosti výtvarnice Diana Cam Van Nguyen
Právě ty se totiž dostávají na ‚áčkové‘ festivaly. Lidé si jich začínají všímat, protože každý rok se alespoň jeden krátký animovaný film dostane na Berlinale, Cannes, Locarno, Toronto... Opakuje to už osm let po sobě, tak je to více viditelné.
To ale není jenom zdání, čím je český animovaný film typický?
Diana Cam Van Nguyen: Naše krátké animované filmy jsou úplně srovnatelné s mezinárodními snímky. Nejsme nijak pozadu, a na to můžeme být hrdí. Zároveň jsou ve filmech různé tendence.
Jsou tu mladí tvůrci. Někdo tvoří ve 3D, nebo ve stop motion, něco je komediální, jako Happy End Jana Sasky, něco vážné jako Dcera Darii Kashcheevy... Je to hrozně různorodé, ale všichni to jsou mladí úspěšní tvůrci.
Co napadá vás?
Zuzana Částková: Animované filmy používají nejenom kreslené techniky, ale často i loutky. A u nás je právě loutkářská tradice zakořeněna. Máme to zkrátka v sobě a je to naše velká výhoda. Kéž by naše mentalita byla v tomto více sebevědomá a loutkářská tradice se mohla ve světě víc angažovat.
Úspěch tvůrkyň
‚Tohle je jako vidět sen.‘ Herec Ewan McGregor převzal ve Varech Cenu prezidenta festivalu
Číst článek
Česká animace je silně genderově nevyvážený obor, protože tvůrkyň je výrazně víc než tvůrců. I zahraničních úspěchu připadá výrazně více ženám. Nabízí se proto nějaké vysvětlení?
Diana Cam Van Nguyen: Pro ženy v běžném filmovém průmyslu není tak snadné prorazit ve velkých kreativních rolí jako kameramanka nebo režisérka. Co se týče animované tvorby, tak ta se tvoří hlavně ve studentských letech. U animace je možné si to zkrátka udělat celé sám, a tím pádem i ženy mají větší sebedůvěru se do ní pustit.
Jakmile ale začneme mluvit o celovečerních filmech, tak už je to zase méně viditelné i u animací. Máme tu sice Michaelu Pavlátovou, ale zbytek jsou zase muži.
Michaelu Pavlátovou a její film Moje slunce Mad jsem chtěl uvést jako příklad úspěchu celovečerního filmu v mezinárodním kontextu. Získal totiž cenu francouzskou cenu Cézar pro nejlepší celovečerní animovaný film. Ani rodinný snímek Myši patří do nebe nezůstal v zahraničí bez odezvy. V kinematografii je nějaký skleněný strop?
Diana Cam Van Nguyen: Nemám pocit, že bych byla diskriminovaná kvůli tomu, že jsem žena, ale v animovaném průmyslu je to pro mě snadnější, než kdybych se vrhla do toho hraného a chtěla dělat běžný celovečerní film.
Kdo Dianu Cam Van Nguyen inspiroval ke vzniku filmu Milý tati? Jak náročné bylo pro herečku Zuzanu Částkovou vystupovat ve snímku Electra? A jak dlouho trvá natočit animovaný film? Poslechněte si celý rozhovor v audiozáznamu v horní části článku.
