Michal Caban: Divadlo bylo pro nás hrad, kam jsme se schovávali před realitou
Spolu s bratrem Šimonem založil Michal Caban v 80. letech taneční skupinu, respektive Baletní jednotku Křeč. Dnes je režisérem a radním Prahy 1 zvolený za iniciativu občanů My, co tady žijeme. Hrdý je na svou funkci ceremoniáře: „Jedna z mých nejdůležitějších pracovních činností je Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary (KVIFF). Na konci se předávají ceny, to mám na mysli. V minulosti jsme dělali taky ceny Anděl, Českého lva a podobně.“
„Ceremonie, jako je předávání cen, pochází už z dob Rudolfa II., který vždy měl na různých slavnostech ceremoniáře – a to slovo se mi líbí,“ vysvětluje.
Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary Caban považuje za největší kulturně-společenskou událost v Česku, není to podle něj jen komerční projekt:
„Nezastírám, že jsme se s bratrem věnovali komerci, třeba prezentaci různých aut, výrobků nebo společenský večerů firem. V naší činnosti se to ale velmi dobře doplňuje, protože si na komerční akci máte možnost leccos vyzkoušet třeba i proto, že na to je dostatek financí. Takže pak takový nápad můžete využít v nekomerční sféře. Karlovy Vary, které jsou pro nás největší výkladní skříní, považujeme za velmi intenzivní kus umění nebo kultury, kterému jsme se mohli prezentovat.“
Ceremoniář ve Varech
Bratři Cabanové se starají o to, aby se na festivalu a dalších přehlídkách odevzdaly ceny, uvedli ti správní hosté, aby moderátor věděl, co a jak půjde za sebou a podobně, přibližuje práci ceremoniáře Caban.
„Každý ročník taky uvádíme scénickou akcí, která někdy vychází z grafiky festivalu, někdy z významné události. Je to scénická akce, pro kterou odvádíme choreografii i třeba pěti až třináctiminutovou audiovizuální záležitost. To, na co divák většinou těší a čeká, s čím zas přijdeme. A teď to je asi to nejzajímavější,“ popisuje.
Bratři Cabanové pracovali třeba na prezentaci Českého národního dne na EXPO 2010, UEFA Supercup FC Bayern-Münich, podíleli se na akcích Chelsea FC nebo na novoroční show na Maledivách.
Divadlo a realita
Když se má Michal Caban ohlédnout za svým dětstvím, říká:
„Hudba nás s bratrem vždy bavila, bavil nás i tanec. Měli jsme to po mamince, která byla v mládí velká tanečnice, dělala společenský tanec dokonce soutěžně. To jsme si asi tehdy neuvědomovali, prostě nás to bavilo, protože to byl dobrý způsob vyjadřování.“
První celovečerní představení udělali bratři v roce 1984 a jmenovalo se TV 20 10. „Byla to doba hlubokého komunismu, nebyla tady televize z ciziny, takže jsme si v divadle dělali to, co jsme dělat chtěli. Vždy jsme říkali, že divadlo bylo hrad, kam se schováváme před realitou,“ uzavírá.
Celé Hovory si poslechněte v audiozáznamu, ptal se David Šťáhlavský.
