Komplikací je, že v řadě míst půjdou vládní strany proti sobě. Koalice Spolu dokonce postaví jednotnou soupisku jen ve čtyřech krajích. V dalších osmi krajích se ze tří stran domluvily aspoň dvě.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lukáš Jelínek: Žonglování s obcemi ohrožuje vyhlídky vládních stran v krajských volbách

Všechny dohromady půjdou hlavně tam, kde jsou silní soupeři – jako hnutí ANO v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji, nebo hnutí STAN ve Středočeském kraji či na severu jeho franšíza Starostové pro Liberecký kraj.

Zejména ODS by ráda posílila, takže vybrala i lídry těžkého kalibru – Jana Skopečka ve středních Čechách nebo Eduarda Kožušníka na Liberecku. Naopak Martin Kuba v jižních Čechách opět prosadil sólo kandidátku – jejím úspěchem by mohl později argumentovat, až se povede debata, jak dlouho ještě držet koalici Spolu celostátně.

Nepřekvapuje, že členské základny Spolu, natož zbytku vládní koalice, si nerozumějí tak dobře jako partajní lídři. V nejednom kraji raději recyklují koalice jiné, starší a lokálně logičtější. Mají také obavy, aby nedoplatily na nepopularitu správců Strakovy akademie a jejich praktických kroků.

Optimalizace počtu obcí?

Jako by snad už dnes neměly regionální špičky dost starostí, vrásky jim dělají nápady kolegů „nahoře“. Ty se sice týkají měst a obcí, ale voliče mohou ponoukat, aby se k nim vyjádřili při výběru krajských zastupitelů.

Například šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob našel výrazné téma pro svoje uskupení v redukci počtu obcí. Termínům „rušení“ či „slučování“ se vyhýbá, raději hovoří o optimalizaci.

Jeho snaha má racionální jádro. V Česku existuje 6254 obcí. Srovnatelné Rakousko má 2093 obcí, Portugalsko 308, Dánsko jen 98 obcí. A zatímco v průměrné rakouské obci žije 4350 obyvatel, u nás to je pouze 1731.

Poslanec Jakob chce jít cestou motivace. Obce by měly být schopny zajišťovat základní služby ve školství, zdravotnictví, sociální sféře nebo kultuře. Ty, které to nedokážou, by se spojily s ostatními a snáze dosáhly na dotace z centra. Plán má rozpracovaný hlouběji a jako celek dává smysl. Jenže TOP 09, která má pověst velkoměstské strany, se to říká…

Starostové a nezávislí či lidovci, tedy partaje v malých obcích nejsilnější, zdaleka nejásají. Vědí, že pro jejich voliče je nezřídka důležitější samostatnost než napěchovaná pokladna.

I rozpočtové určení daní

S tou souvisí i další vládní iniciativa. Podle ní mají do obcí mířit peníze na základě údajů z registru obyvatel, nikoli ze statistického úřadu jako teď.

Řada obcí by tak zaznamenala pokles počtu obyvatel, a tedy i nižší podíl na vybraných daních. Pokud se oříšek rozpočtového určení daní krajům přes okrajové námitky rozlousknout podařilo, změny ohledně obcí narážejí nejen u opozice, ale i u hnutí STAN.

O kompromis se snaží Svaz měst a obcí se Sdružením místních samospráv: platnost novinek by měla být o rok odsunuta a obce by měly získat víc z příjmové daně fyzických osob se závislou činností.

A to ještě poradní orgán NERV kabinetu navrhuje, aby si v deficitech se topící stát mohl půjčovat z přebytkových rozpočtů obcí…

Úvahy vládních stran jde pochopit, zvlášť pokud je cílem moderní venkov s vyšší životní úrovní.

Naivně s nimi žonglovat před krajskými volbami je ale riskantní a nahlodávající koaliční spolupráci. Nemluvě o tom, že hnutí ANO má zas čím strašit.

Autor je politický analytik

Lukáš Jelínek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít