Česko má v přepočtu na obyvatele nejvíce obcí v Evropě. Nový návrh je chce motivovat ke slučování
Česko má v přepočtu na počet obyvatel nejvíce obcí v Evropě, konkrétně 6250. Téměř čtvrtina z nich má méně než 200 obyvatel. Systém samospráv je tak rozdrobený a podle mnohých odborníků neefektivní. Šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob přišel s návrhem, jak počet obcí a jejich fungování optimalizovat. Plán počítá s povinnostmi a odměnami pro obce, přičemž by vše mělo být na dobrovolné bázi. Proti návrhu se vymezují obce, opozice i některá sdružení.
Návrh Jana Jakoba nechce obcím nic nařizovat, ale přichází s motivací, jak je přimět k dobrovolné spolupráci. V ideálním případě by mělo docházet k rušení míst starostů nejmenších obcí a zároveň posilování pravomocí ve formě takzvaného osadního výboru. Nedošlo by tedy k tomu, že by nebyla zajištěna samospráva obcí jako taková.
Český unikát. Příliš malé obce podle ekonomky brání efektivnějšímu vzdělávání
Číst článek
Klíčovým kritériem pro zachování obcí by měla být jejich schopnost zajšťovat základní služby jako je vzdělávání v podobě mateřských a základních škol, zdravotnictví ve formě lékařských ordinací či sociální služby jako senior taxi nebo dovoz nákupů. Pokud nebudou obce schopny toto zajistit, měly by se sloučit do větších celků.
Odměnou pro ně má být garance více peněz na investice, finance na zajištění fungování povinných služeb a nové dotační programy.
„Cílem je to, aby se v těch samotných nejmenších obcích žilo lépe. Aby tam byly dostupnější služby a aby tam bylo víc peněz na potřebné investice. Zároveň by to mělo znamenat i patřičné úspory pro veřejné finance jako celek. Takže vlastně taková optimální situace pro všechny,“ vysvětluje svůj koncept pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál sám Jakob.
Pro a proti
Proti návrhu se ale staví zástupci některých obcí. Podle starostky zhruba tisícové obce Hodějice v Jihomoravském kraji Bohuslavy Suchánkové je jejich hlavní obavou, že jakmile dojde ke sloučení například s městem, tak se do dané obce nebude investovat a peníze se použijí k jiným účelům právě pro město.
Předsedkyně samospráv: Národní dotace jsou pro malé obce klíčové. Bez nich se venkov vylidní
Číst článek
Zároveň však dodává, že v návrhu vidí smysl u skutečně malých obcí do tři sta obyvatel. „Vždy by ale měli mít možnost lidé z dané obce být v zastupitelstvu a mít možnost spolurozhodovat a mělo by být na ně pamatováno v rámci financování, obnovy a podobně,“ myslí si starostka.
Proti návrhu se staví též Sdružení místních samospráv. „Já si nemyslím, že sloučením obcí dojde k zvýšení počtu dětských lékařů anebo škol základních, to určitě ne,“ říká předsedkyně sdružení Eliška Olšáková (STAN). „Násilné slučování obcí nedává smysl, protože právo na samosprávu je zakotveno Ústavou. Lidi k tomu místu mají úplně jiný vztah, úplně jinak o něj pečují,“ doplňuje.
Daniel Münich, poradce předsedy vlády a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV), je naopak zastáncem slučování. „Jsou tam obrovské neefektivnosti v důsledku toho, že obcí máme vysoký počet a lidí, kteří jsou schopni je efektivně řídit, je omezený počet. Existuje i spousta oblastí, v kterých velký počet obcí komplikuje koordinaci. To jsou hlavně síťové záležitosti, myslím například dopravu, včetně cyklostezek i pěší dopravy,“ uvádí pro iROZHLAS.cz
Máme moc obcí a je to drahé. NERV ale neříká, že budeme trhat obecní cedule, hájí komisi její člen
Číst článek
Právě návrh TOP 09 podle něj nepředstavuje špatný přístup k věci. „Když ta obec není schopná zajistit základní občanské záležitosti, pak postrádá smysl její existence,“ říká.
Negativní zkušenost ze socialismu
Problémem pro slučování obcí může být také to, že jejich obyvatelé mají stále v paměti zřizování střediskových vesnic za minulého režimu. Tím argumentuje proti návrhu TOP 09 například Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí a starosta obce Velký Osek.
„Ta negativní zkušenost i z minulého režimu, kdy se zakládaly střediskové vesnice, ukázala, že to není správný směr. Z toho mají logicky obavu i starostové menších obcí, že se zhorší kvalita a dostupnost služeb pro jejich občany,“ popisuje.
Proti návrhu se staví také sněmovní opozice. „V obcích se jejich sloučením nepřestane v noci svítit, pečovat o zeleň ani odklízet sníh. Samosprávy jsou na rozdíl od Fialovy vlády, která jim poslední dobou jen háže klacky pod nohy například podřezáním sdílených daňových příjmů, dobří hospodáři. Proto by měly být zachovány,“ myslí si šéfka poslanců hnutí ANO Alena Schillerová.
Lukl: Daně z nemovitostí náleží obcím, nikoli státu. Obce za něj odvádí práci, příjem by jim měl zůstat
Číst článek
Plán je zatím pouze v podobě tezí pro budoucí legislativní návrh. Podle Jakoba už ani není možné, aby návrh prošel zákonodárným procesem do konce tohoto funkčního období.
„Do té doby může pokračovat diskuze, můžou se některé věci zpřesňovat, může kdokoliv přijít s nápady na doplnění, případně vyvrácením něčeho, co z jeho pohledu by nemohlo fungovat tak, jak my zamýšlíme. A na základě toho by v dalším funkčním období mohl být už konkrétní legislativní návrh,“ míní Jakob.
Návrh NERV
S plány na optimalizaci fungování obcí přichází opakovaně NERV. Již dříve jeho experti neúspěšně navrhovali zrušení obcí pod tisíc obyvatel. Mluvili také o slučování takových obcí, což by podle nich mohlo přinést úsporu až 10 miliard korun. V reakci na to poslala Eliška Olšáková v dubnu tohoto roku dopis premiéru Petru Fialovi (ODS).
„Požádali jsme pana premiéra Petra Fialu, aby nám zaslal analýzu NERVu, která do veřejného prostoru vypustila to, že sloučením obcí se ušetří 10 miliard. A k mému velkému překvapení jsem zjistila, že žádná taková analýza není. Že to vyšlo jen z nějakých odborných odhadů,“ uvádí Olšáková.
Stanjura se s obcemi na rozpočtovém určení daní zatím nedohodl. Jednání ale budou pokračovat
Číst článek
Kritiku si vysloužil NERV také od Pavla Drahovzala. „Je to příliš zjednodušený a zkreslený pohled. Oni nevidí a nemají rozklíčováno, kolik malé obce vynakládají prostředků na správu a údržbu svého území. Ono nejde nakonec u menších obcí o počet obyvatel, ale o velikost katastru, který musí obsluhovat,“ říká.
Na vesnicích je podle něj potřeba zajišťovat mimo jiné služby sociální a zdravotní péče pro seniory, ale také vzdělávání pro mladší ročníky. Tyto věci podle Drahovzala NERV nedokázal postihnout.
„Sama (NERV) uznala, že to byl velmi zjednodušený a v podstatě velmi pragmatický finanční pohled, nikoliv ten reálný, jak to opravdu na venkově funguje. A teď se omlouvám, že budu asi drsnější, jestli mi chce radit kolega, který dělal dříve starostu skoro desetitisícového města, jak se spravuje malá obec, tak nemá představu,“ doplňuje
Daniel Münich argumentuje, že obě čísla, jak velikost obcí, tak výše úspory, byly pouze „nastřelené částky pro jednu možnou variantu“.
„NERV není placený a nemáme žádný analytický aparát, takže od nás nemůže nikdy vypadnout detailní analytický podklad. Dáváme doporučení, kdy intuitivně na základě částečných údajů jsme přesvědčeni o tom, že by se něco mělo změnit,“ vysvětluje.
Sloučení malých obcí efektivní nebude. Změňte závěr doporučení, vyzývá NERV Lízner ze Svazu měst a obcí
Číst článek
„Je to podnět pro státní správu, pro ministerstva, aby ty věci na základě rozhodnutí vlády začaly řešit. Takže vůbec nemá smysl se teď bavit o nějakých deseti miliardách úspor. To jsou prostě jenom nějaká dvě čísla. Na to samozřejmě musí být analýza a už dávno tady měla být od ministerstva vnitra, protože toto má ve své jurisdikci,“ zdůrazňuje Münich.
Rozdrobené školství
O něco dále je v motivování obcí ke slučování stát v oblasti školství. I to je totiž v Česku poměrně rozdrobené. Základních škol je téměř 4300 a 25 procent z nich má méně než 50 žáků. Ministerstvo školství navrhlo novelu zákona, jak motivovat obce k dobrovolnému slučování škol. Opět na to jde přes úspory. Obce by sdílely vybrané provozní a administrativní činnosti, které ředitele škol zatěžují, což by tak přineslo významné úspory.
„Novinka spočívá v tom, že nemusejí podle té novely pro ten účel zakládat speciální organizaci, ale můžou přímo založit takzvanou školskou právnickou osobu, do které mohou vložit ty existující školy, ponechat je na jejich místech a vytvořit jim společný management,“ říká náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS), který má optimalizaci na starosti.
Zrychlení výstavby nebo úprava trhu práce. Jaké změny chce vláda prosadit?
Číst článek
Novela by se měla týkat právě zejména malých škol, které navštěvuje 50 a méně dětí. Ty by se pak mohly spojit se sousedními obcemi a ve výsledku mít až 250 žáků.
Zásadním podnětem k návrhu byl podle náměstka opakovaně se objevující problém, že školy pod 200 žáků často nedokážou zajistit plnou škálu činností, kterou dneska lidé očekávají, třeba školní psychology.
Přínosem by podle Nantla byl hlavně větší pedagogický sbor, lepší zastupitelnost, sdílení podpůrných pracovníků, možnost ředitele vytvořit si větší prostor na pedagogický leadership, i nějaká úspora pro obce v tom rozsahu zřizovatelských nákladů.
Na rozdíl od návrhu legislativy pro slučování obcí má tento šanci, že do konce volebního období parlamentem projde. Ministr školství Mikuláš Bek České televizi na jaře tohoto roku řekl, že jeho resort připraví konkrétní návrhy v horizontu několika měsíců.
