Slovensko, vítěz rozšíření EU na východ

Patnácté výročí velkého rozšíření Evropské unie na východ, a abychom byli spravedliví, tak v Maltě a Kypru také trochu na jih, je příležitostí k bilancování. A také k porovnání, jak úspěšných těch patnáct let pro tyto země bylo. Kypr a Maltu ponechme vzhledem k mnoha specifikům těchto ostrovních států stranou.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vlajky členských států Evropské unie před budovou Evropské parlamentu ve Štrasburku

Vlajky členských států Evropské unie před budovou Evropské parlamentu ve Štrasburku | Zdroj: Evropský parlament

Ze středo- a východoevropské osmičky rozšíření si všechny státy výrazně ekonomicky polepšily. Jak zapojením do jednotného trhu Evropské unie, tak obrovským transferem prostředků z bohatší části unie v podobě evropských fondů. Ten by se dal bez uzardění nazvat druhým Marshallovým plánem.

Přehrát

00:00 / 00:00

Luboš Palata: Slovensko, vítěz rozšíření EU na východ

Zde se nepochybně stalo nejviditelnějším vítězem polské zemědělství, které se z upadajícího oboru stalo chloubou a exportním tahounem našeho severního souseda. V Česku, v trochu opomíjeném Slovinsku a především na Slovensku, to pak byl automobilový průmysl.

V jiné oblasti však rozšíření nedokázalo zastavit negativní vývoj po roce 1990, a to v počtu obyvatel. Pouze v Česku, Slovensku a Slovinsku se daří držet, či v českém případě i zvyšovat počet obyvatel.

Start z obtížné pozice

V jiných zemích regionu, především kvůli masové pracovní migraci do západní části unie, počet lidí žijících v dané zemi poklesl. Procentuálně pak nejvíce v Pobaltí, kde například Litva přišla o třetinu obyvatelstva.

Přivedl Česko do EU. ‚Představa, že bychom měli mít Spojené státy evropské, je špatná,‘ říká Verheugen

Číst článek

Překvapivou negativní zprávou ze stále ještě nových členských zemí je pak několik případů úpadku demokracie a právního státu. Po obrovském zlepšení, které si i v této sféře vynutila příprava na vstup do unie a první roky fungování v EU, jsme v posledních letech především v Maďarsku a nyní už i v Polsku svědky oslabování jak demokracie i právního státu.

Přestože ještě na přelomu desetiletí mnozí politici z nových členských zemí prohlašovali, že jsme díky zkušenosti s komunistickou totalitou vůči jejím projevům imunnější, ukázal se opak. A to, že totalitní sklony u nás a u našich politiků byly jen lehce zaléčenou nákazou, která při první příležitosti propukla znovu.

Především v Maďarsku už do té míry, že se lze ptát, zda takto nedemokratická země může ještě vůbec být členským státem Evropské unie.

Shrnuto a podtrženo, po patnácti letech tu máme jednoho poměrně jasného vítěze. Je jím sousední Slovensko, které dokázalo ze členství vytěžit nejvíc jak ekonomicky, v otázce zlepšování demokratické kultury v zemi, tak vlivově, kdy jako člen eurozóny je součástí jádra Evropské unie.

Tím vítězem je sice částečně proto, že startovalo z hodně obtížné a slabé pozice, ale přesto Slovensku titul nejúspěšnější země velkého rozšíření EU právem patří.

Při podobnosti našich států by bylo možná dobré se konečně seriózně zabývat tím, co dělají Slováci lépe než my. Aby za patnáct let mohlo být Česko příkladem úspěšné unijní země, příkladem, kterým dnes bohužel tak úplně není.

Autor je redaktorem Deníku

Luboš Palata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme