Je tedy důvod nenávidět Pražáky, kteří se mají lépe než všichni ostatní a žijí na jejich účet. Komentátoři, kterých se ptala Česká tisková kancelář, k tomu poznamenali, že regionální rozdíly zasáhly i do prezidentských voleb, protože Petra Pavla volí bohatí a Andreje Babiše ti chudí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Holub: Nekamenujte Pražáky

Srovnání příjmů v regionech jsou však mimořádně primitivní počty. Vyšší příjmy pražských rodin mají přece důvod. V hlavním městě je leccos mnohem dražší, stačí připomenout bydlení, dopravu, veškeré služby od instalatérů po restaurace.

Na druhé straně, v řadě venkovských regionů dosud platí pravidlo, že člověk v hospodě sežene všechny potřebné řemeslníky, kteří mu opraví cokoli v rámci vzájemné pomoci. Takové služby a jejich ceny se ovšem do statistiky nedostanou. Jednoduchý výčet příjmů v Praze a jinde proto může dát přehled o reálném životě pouze v případě, že projde revizí zohledňující vyšší náklady městského života a neformální příjmy venkovské ekonomiky.

Propojený prostor

Přesto zmíněné námitky nevyvrací základní fakt, že v městských centrech lidé bohatnou rychleji a že dále od městských hranic má člověk k chudobě o něco blíž. Také není nejmenších pochyb, že se veřejné instituce mají snažit, aby regionální rozdíly pokud možno zmenšovaly.

Potíž statistik, jak se liší příjmy, spočívá spíše v jejich perspektivě. Logickou reakcí na zjištění, že někde musí vyjít s méně penězi, bývá požadavek na státní přerozdělování. Taková politika ovšem obvykle vede k tomu, že se rozdíly zvětšují. V byrokratickém státě se k podpoře vždycky nejdříve dostanou lidé, kteří mají blíže ke zdrojům, tedy lidé z měst.

Na rozdíly v příjmech regionů se přitom dá podívat obráceně. Nemá smysl odsuzovat Prahu, její okolí, případně jiná větší centra za to, že žijí na účet ostatních. Spíše je třeba ocenit, co funguje, a pokusit se na městskou infrastrukturu napojit i ostatní regiony.

Venkov zasluhuje lepší školy, zdravotnictví, sociální služby, veřejnou dopravu – a to dokonce v případě, že si na to přímo nevydělá. V tom má vláda, všechny kraje i města značné rezervy. Zároveň nutno přiznat, že se na takzvanou „pražskou úroveň“ dostává stále víc regionů po celé zemi. Chce jen v tomto trendu pokračovat. Protože ve chvíli, kdy se venkov a města stanou jedním propojeným prostorem, pak už tolik nezáleží na tom, kdo právě vydělává na jeho provozní náklady.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít