Na venkově stále chybí lékaři. Stát a pojišťovny je chtějí do regionů nalákat pomocí bonifikací
Rakovník, Bohumín, Karlovy Vary, Kutná Hora nebo Frýdlant. Různé regiony, které ale řeší stejný problém. Nedostatek praktických lékařů, a to jak pro dospělé, tak i pro děti. Jejich zástupci se teď s ministerstvem zdravotnictví a zdravotními pojišťovnami dohodli na programech, které mají lékaře na venkov nalákat. V některých regionech totiž pacienti za svým lékařem musí urazit i čtyřicet kilometrů.
Praktičtí lékaři se ve svých ordinacích nezastaví. Přesto už někteří kvůli vysokému věku musí. Není totiž výjimkou, že na venkově ordinace vedou i sedmdesátníci, pro které je těžké za sebe najít náhradu.
„Jsou oblasti, například Mostecko nebo i oblast nedaleko, kde bydlím, tedy ve Veselí nad Moravou, kde někteří lékaři opravdu skončili i bez náhrady. U mě ve městě tento rok skončí čtyři. Skončili například i dětští lékaři,“ přibližuje Radiožurnálu situaci člen pracovní skupiny pro Venkovské lékařství z odborné společnosti Dušan Zhoř.
Pojišťovna pak musí pacientům zajistit nového lékaře. To ale může být problémové, zvlášť v oblastech, kde jich je buď málo, anebo ti stávající už nemají kapacitu přijímat nové pacienty.
„Typicky se jedná o oblasti v pohraničí. U problematiky praktických lékařů pro děti a dorost se dostáváme do složitější situace například i v hlavním městě,“ upozorňuje náměstek Všeobecné zdravotní pojišťovny Jan Bodnár.
Bonifikační program
Do vytipovaných oblastí, kde je péče praktických lékařů špatně dostupná, chce Všeobecná zdravotní pojišťovna nalákat nové doktory, a to pomocí bonifikačních programů, které by měly odstartovat od nového roku.
V Praze začíná být nedostatek praktických lékařů. Na jednu ordinaci připadá zhruba 1000 dětí
Číst článek
„Z hlediska dostupnosti je tím hlavním asi 800 tisíc korun pro každou nově otevřenou ordinaci v preferované oblasti. Budeme výrazně bonifikovat ty ordinace, které jsou schopny registrovat více našich klientů, to znamená, že zcela logicky potom prodlužují pracovní dobu,“ dodává náměstek.
Podle Dušana Zhoře ze Společnosti všeobecného lékařství to na řešení problému ale nestačí.
„Když chcete vybudovat dobře vybavenou ambulanci, bude to stát okolo pěti milionů korun. Těch 800 tisíc pokryje základní vybavení. Nicméně to, co by mohlo fungovat, jak už tomu je v zahraničí, by bylo, že v případě, kdy mladý lékař dojde zavčasu do kontaktu s venkovskou péči, je mnohem vyšší pravděpodobnost, a to až o 30 procent, že na venkově zůstane,“ popisuje Zhoř.
Chystané změny
Ministerstvo zdravotnictví proto chystá i změny u takzvaných rezidenčních míst, tedy školicích míst pro mladé lékaře, která dotuje stát.
„Co se týká aktuálních návrhů na změny, ty spočívají v omezení podpory na malý okruh vybraných obrů, zejména těch z oblasti primární péče, tedy pediatrie a všeobecného praktického lékařství, což by umožňovalo navýšení dotace na jednoho rezidenta,“ říká mluvčí resortu Ondřej Jakob.
Nově by navíc tato vzdělávací místa měla být u vybraných oborů namířená pouze na venkov. „Už tedy není možné, aby v Praze, Brně, Olomouci nebo Ostravě, v těch velkých městech, byla třetina rezidenčních míst, jak to bylo doposud,“ uzavírá Dušan Zhoř.
Jejich počet by se navíc měl navýšit ze stávajících 130 na 150. Ministerstvo si od toho slibuje, že se podaří dostat lékaře do regionů, kde jsou nejvíc potřeba.
