Hlasující Piráti hledají cestu z krize
V lednu obměnili vedení. V červnu neuspěli v eurovolbách. V září by teoreticky mohlo opět dojít na volbu nového vedení. V říjnu by pak členové mohli případně rozebírat další neúspěch, tentokrát ve volbách krajských a do jedné třetiny Senátu. Výsledkem by mohla být opět snaha vyměnit vedení. V tomto rytmu by mohli pokračovat až do sněmovních voleb na podzim příštího roku. Řeč je o Pirátech a vlnách vášně a nespokojenosti v jejich řadách.
K částečnému zklidnění by mohl přispět výsledek nejnovějšího hlasování. V něm se rozhodlo o tom, že mimořádné jednání celostátního fóra se v září konat nebude. Takže si Piráti po prázdninách nebudou na sjezdu vyčítat, kdo může za ztrátu dvou křesel v Evropském parlamentu a za úbytek zhruba poloviny voličů.
Což automaticky neznamená, že by se ke kritické diskusi nemohli vrátit hned v říjnu a přidat k tomu rozbor dalšího volebního neúspěchu. Na jeho odvrácení nemají příliš času. Pokud ho více využijí k mobilizování voličů než k vzájemným půtkám, mohou se mu vyhnout.
Fungování Pirátů je však založeno na skutečně široké vnitrostranické demokracii, proto to není úkol jednoduchý. Nejde pouze o různá hlasování, která vyvolávají mezi členy polemiku a přitahují pozornost médií a tím i veřejnosti.
Přitom jejich konání a výsledek mohou někdy působit rozpačitě. Stačí připomenout plebiscit kolem setrvání ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) ve vládě.
Piráti mají velký problém. Ztrácí u mladých a liberální voliče oslovuje i politická konkurence
Číst článek
Velká míra vlivu členské základny na fungování Pirátů se projevuje i v obsazování nejrůznějších stranických postů a také v přípravě a vedení kampaní.
Zkrátka protestní opoziční strana v podobných podmínkách mohla celkem úspěšně fungovat. Když na sebe převzala vládní odpovědnost, mohou tyto mechanismy přinášet spíše problémy než užitek.
Přesto není lehké zaběhnutý systém měnit. Snaha naráží na odpor části členů.
Konec přitažlivosti
Hledání shody nejenom v tomto bodě není jednoduché. To pochopitelně nezajímá veřejnost. Ta část, která v minulosti Piráty podporovala, oceňovala jejich snahu nekompromisně pojmenovávat problémy a nabízet jejich řešení.
Tím, že se strana stala součástí koaliční vlády, o svoji přímočarost přišla. Zároveň se ukázalo, že pod tíhou vládní odpovědnosti není snadné prosadit některé věci.
Není divu, že uvnitř strany se opakovaně diskutuje o tom, zda mají být Piráti součástí vlády Petra Fialy (ODS). Zda kvůli tomu neztratili dravost a přitažlivost nejenom pro mladé voliče.
Na podzim se názorně ukáže, zda Piráti pouze nezvládli kampaň a své příznivce dostatečně nemobilizovali, nebo zda o jejich velkou část skutečně přišli.
Autor je komentátor Českého rozhlasu.
Kdo si v konsolidaci rozpočtu vedl lépe – Petr Fiala, nebo Robert Fico?
Petr Šabata
Hvězda jménem Grolich zřejmě lidovecký sjezd nerozsvítí
Jiří Leschtina
Tři fáze Kalouskova útoku
Petr Honzejk
Debata o migraci se v Německu utrhla ze řetězu
Helena Truchlá