Prubířským kamenem Pirátů a STAN bude skládání kandidátek
Okolnosti hrají předvolební koalici Pirátů a Starostů a nezávislých do karet. Za prvé poptávka veřejnosti po integraci a zpřehlednění politického spektra. Za druhé růst preferencí obou týmů. Poslední volební model Kantar předpověděl Pirátům 21 a Starostům 11 procent. Spolu by mohli aspirovat i na volební vítězství. A konečně za třetí, komplikuje se situace druhého opozičního bloku, který vytváří ODS s KDU-ČSL a TOP 09.
Jak jeho zástupci prozradili, občanští demokraté se s partnery rozcházejí v pohledu na daně, lidovci se zase postavili odlišně k náhradnímu výživnému.
Ukazuje se, že namlouvající se družiny rozděluje nejen evropská či environmentální politika, ale i různé pohledy na ekonomická a sociální témata. Kromě toho preference ODS stagnují lehce nad deseti procenty a zbylé dvě strany oscilují okolo pětiprocentní hranice.
Za těchto okolností si mohou mnozí opoziční voliči všimnout, že po Starostech ve svém internetovém hlasování projevili ochotu k liberálně laděné středové koalici i Piráti. Programový střet na obzoru zatím není mimo jiné proto, že ani jeden z partnerů není zatížen ideologií.
Naopak Piráti i STAN skloňují potřebu štíhlého a pružného digitalizovaného státu kladoucího důraz na vzdělání a decentralizaci.
Riziko koalic
Jejich koalice má na to ubírat hlasy i konkurenčnímu bloku, zejména TOP 09, která se dosud opírala o proevropský a poměrně mladý elektorát, jejž může odrazovat konzervatismus a národovectví ODS. Zároveň může oslovit někdejší sympatizanty ANO nebo liberálnější příznivce sociální demokracie.
Do voleb zbývá necelý rok a vyjednávání o detailech Piráty a Starosty teprve čeká. Kus práce už ale stranickými lídry odveden byl, jinak by Ivan Bartoš těžko zvrátil ještě nedávno převládající negativní postoje pirátského členstva. To stálo před dilematem každé novější a relativně radikální strany: hájit své priority i za cenu dalších čtyř let v opozici, anebo přistoupit na kompromisy umetající cestu do Strakovky?
Některé námitky se určitě objeví i při skládání kandidátek. Na nich mají mít jedenáct krajských lídrů Piráti a tři STAN, v poměru tři ku jedné mají být obsazována i další místa, přestože aktuální síle Starostů by víc odpovídala dělba dvě ku jedné.
Pirátům dělá vrásky možné přeskakování na preferenční hlasy, k němuž mají blíž lokálně známé osobnosti Starostů než poměrně málo známí adepti Pirátů. Někteří Piráti navíc ventilují obavy, aby STAN nenominoval toxické osoby, s jejichž minulostí či názory by měli problém. Přitom to vždy hrozí na obou stranách koalice.
Nástrah na cestě k tandemu, jenž by za premiéra nabídl Ivana Bartoše, je pořád hodně. Soulad lídrů utvrzují společně absolvované bitvy ve sněmovně. V řadě regionů ale spolu obě strany tyto zkušenosti nemají a musí si na sebe zvykat. Nepochybně se najdou idealisté, kteří budou mít pocit, že si našli partaj, s níž naprosto souzní, a najednou je jim vnucována i druhá, o kterou by okem nezavadili.
To už je však riziko koalic, které nemusejí voliče pouze sčítat, ale mohou je také odečítat. Takový osud Piráty a Starosty spíš nepotká, jejich partnerství smysl dává. Hodně ale bude záležet na tom, jak je vysvětlí a zda nabídnou natolik lákavou metu, že pochybnosti zastíní.
Autor působí na Masarykově demokratické akademii (blízké ČSSD)
Vycentrování stran provázejí personální ztráty
Lukáš Jelínek
Digitalizaci nepřinesou ani dredy, ani lidovci. Spíš normální fungování státní správy
Julie Hrstková
Vládu Petra Fialy začaly dobíhat její vlastní rozpočtové triky
Petr Šabata
Výtah pro dezinformátory a krajně pravicové ‚politiky‘ do Sněmovny na sedm? Stačilo!
Apolena Rychlíková