Ekonomická krize rozhodne volby – tentokrát překvapivě
Česko stejně jako další země stojí na počátku výjimečného ekonomického propadu. Pro vládu před volbami – a sněmovní volby za rok v říjnu už jsou vlastně za dveřmi – by to měla být velmi nepříjemná hrozba. Měla by se strachovat – třeba jako se strachuje Donald Trump před prezidentskými volbami ve Spojených státech – že za hospodářskou krizi po pandemii voliči potrestají toho, kdo byl u moci.
Jenže tahle pravda teď neplatí. Dnešní zvláštní krize totiž na rozdíl od všech minulých přihrává vládě nebývalou výhodu. Bude mít po ruce takový balík peněz, jaký nikdo před ní neměl, a bude ho moct použít k potěšení svých voličů – řeč je především o hnutí ANO, ČSSD v kabinetu stínuje a chřadne.
Ve sněmovně se jedná o schodku letošního rozpočtu ve výši 500 miliard korun. Na příští rok mluví ministryně financí Alena Schillerová o minus 300 miliardách – podporu jistě v obou případech najde. A i kdyby to bylo o něco méně, připočíst můžeme další stovky miliard z evropského rozpočtu regulérního i koronavirového – první peníze budou v Česku už příští rok.
Chudák příští vláda
Zadlužují se všechny země v Evropě a plánuje to i celá unie, takže kabinet Andreje Babiše nemusí nic moc zdůvodňovat, dluh je v dnešní situaci racionální. A ty stovky miliard je třeba poslat firmám na záchranu a občanům, aby se povzbudila poptávka.
Není to luxusní povinnost pro vládu před volbami? Musí si půjčit hodně peněz a musí je utratit! Pokud možno rychle. Na to kývne každý ekonom, byť se ve výši i použití může s ministry rozcházet. A očekávané desetitisíce lidí bez práce a v exekucích výsledek voleb výrazně neovlivní.
Filip navrhne straně podpořit schodek státního rozpočtu. S Babišem se shodli na prioritách
Číst článek
Premiér chce „rozpočet, který podporuje důchodce, zaměstnance, investice, obce, zkrátka všechny občany“. Přidáno určitě dostanou učitelé, a to je dokonce prozíravé, desítky miliard půjdou do zdravotnictví, kdo by po koronakrizi namítal? A další miliardy potečou na další dobré účely a dalším voličským skupinám.
Třeba zmínění důchodci: podle průzkumu agentury Kantar pro Českou televizi volí ANO 51 procent lidí starších 60 let, ve srovnání s minulým rokem se jejich podíl zvýšil o 6,5 procentního bodu.
Že se voliči nerozhodují jen podle toho, co jim vláda dá? To je jistě pravda, pak ale musíme zmínit velkou stabilitu voličské podpory u všech stran v podstatě od voleb 2017. Na grafech nenajdeme ani zázračného skokana, ani vyloženého propadlíka.
Podle dlouhodobých průzkumů citovaného Kantaru je přitom ochota jít k volbám a pevnost přesvědčení o volbě u hnutí ANO vysoká (k 90 procentům) a v průběhu uplynulých dvou let obdivuhodně pevná.
Opozice stejně jako před čtyřmi lety promrhala svůj čas na nějaký manévr vedoucí k úspěchu ve sněmovních volbách. Ale i kdyby ne, měla by to nesmírně těžké – co bude voličům slibovat, to jim vláda zaplatí z dluhu a dodá na stříbrném podnosu.
Takže jdeme přes letošní krajské a senátní volby do podzimního finále 2021. Překvapení nečekejme. Jen člověka při pohledu na ten dluh napadne: chudák příští vláda.
Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus
I když Trumpova hvězda pohasne, trumpismus v Evropě přežije
Lukáš Jelínek
Při zavádění nového učiva nejde o angličtinu nebo chemii, ale o důvěru
Petr Šabata
Sociální bydlení aneb Strašák politiků
Julie Hrstková
Nečekaná změna lídra v obou částech spektra. Proč se tak daří Starostům a Motoristům
Petr Honzejk