O tom, že Konzervativní strana potřebuje nového vůdce, rozhodly dva faktory. Drtivá prohra v nedávných parlamentních volbách, a skutečnost, že dosavadní lídr Rishi Sunak po debaklu odstoupil. Prozatím zůstává v čele, protože proces výběru jeho nástupce je složitý a dlouhodobý.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jan Fingerland: Konzervativci hledají spasitele. Nebo spasitelku

Strana prošla doslova volebním masakrem, počet jejích poslanců se smrsknul na pouhou třetinu původního počtu. Také se jen tak nezapomene, že její vládnutí bylo velmi špatné, a v neposlední řadě v jejím čele – a tedy i čele vlády – stanulo v krátké době za sebou několik velmi problematických osobností.

Konzervativci nyní nerozhodují jen o konkrétním jméně, ale i o celkovém směru. Zda se budou snažit konkurovat labouristům zakormidlováním do centra, anebo se naopak posunout doprava, mimo jiné i kvůli konkurenci stran jako je Reform UK. Jedním z důležitých témat debaty je imigrace, velikost státu a veřejného rozpočtu, případně vztah k Evropě po Brexitu.

O funkci se ucházelo šest politiků, vesměs bývalých členů vlád Borise Johnsona nebo Rishi Sunaka. V první fázi o dalším složení této skupiny rozhodují poslanci – těch 121, kteří ve Westminsteru zbývají. Ve středu vyřadili prvního z uchazečů, Priti Patelovou, která patří k lidem blízkým Borisi Johnsonovi.

Příští týden odpadne další z nich, a zbylá čtyřka se představí delegátům říjnového stranického kongresu. Nakonec o zbylé dvojici budou rozhodovat členové strany. Ukázalo se, že peloton je velmi vyrovnaný, protože každý ze šestice dostal mezi čtrnácti a osmadvaceti hlasy.

Proti očekávání byl zatím nejúspěšnější Robert Jenrick. Ze Sunakovy vlády odešel na protest proti deportacím neúspěšných žadatelů o azyl do Rwandy. Vadilo mu něco jiného než mnoha ostatním, soudil, že protiimigrační plán není dost rázný. Do budoucna žádá stanovení maximálního počtu i legálních příchozích na pár desítek tisíc ročně a téměř okamžité vyhošťování ilegálů.

Favorité v závěsu

Až za Jenrickem se umístili dva papíroví favorité, Kemi Badenochová a James Cleverly. Čtyřiačtyřicetiletá Badenochová je bývalou ministryní obchodu, a mimo jiné byla zastánkyní Brexitu. Postavilo se za ni nejvíce vlivných členů. Je považována za oblíbenkyni pravého křídla, ale také mladších členů strany. Ráda veřejně a velmi zapáleně polemizuje s různými progresivistickými názory.

Zatímco její nepřátelé tvrdí, že je obtížné s ní vyjít, její hlavní konkurent James Cleverly si pěstuje opačnou image. Usiluje prý o dohodu a sjednocení znejistěné Konzervativní strany. Ze všech uchazečů má největší vládní zkušenosti, byl ministrem vnitra i zahraničí. Navrhuje zvýšení investic do obrany na tři procenta HDP – a také je pro obnovu deportací odmítnutých azylantů do Rwandy, které současná labouristická vláda zrušila jako neúčinné a nehumánní.

Zatímco Badenochová se soustředí na „obnovu britské sebedůvěry“ a „osvědčených principů“, Cleverly už plánuje konkrétní politické kroky pro případ, že se konzervativci vrátí k moci. Vzhledem k tomu, že labouristé pod Keirem Starmerem nepodávají takový výkon, v jaký jejich příznivci doufali, může se to stát už po příštích volbách.

Za zmínku ještě stojí, že mezi uchazeči o vedení strany je i Tom Tugendhat, jehož předkové pocházejí mimo jiné i ze Střední Evropy. Definitivně jasno o vůdci Konzervativní strany budou mít Britové i všichni ostatní až 2. listopadu.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Jan Fingerland Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít