Některé, jako třeba Georgia, zašly v rozvolňování tak daleko, že dokonce i Trump se musel pokoušet jejich guvernéry mírnit.

Jenže za jejich počínání i tak nese jistou odpovědnost, protože se jedná většinou o guvernéry států ovládaných republikány, v nichž se prezidentovo vybízení k rychlému ukončení restrikcí stalo politickým programem, jímž se tyto státy chtějí lišit od států ovládaných demokraty, které přijaly obecně přísnější omezení.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jiří Pehe: Trumpův přístup ke koronakrizi ohrožuje životy i jeho znovuzvolení

V některých z těchto států už došlo ke střetům mezi policií a demonstranty, kteří se bouří v duchu Trumpových výzev proti omezování osobní svobody. Trump tyto protesty neodsoudil dokonce ani v případech, kdy před sídla státních úřadů přišli demonstranti ozbrojeni útočnými zbraněmi.

A jeho postoje už přispěly i k útokům na policisty, kteří se pokoušeli lidi na veřejnosti upozorňovat na nutnost dodržovat rozestupy nebo nosit masky.

Sázka na jednu kartu

Je pochopitelné, že se Trump snaží co nejrychleji znovu nastartovat americké hospodářství, které během března a dubna utrpělo obrovské škody. Počet lidí žádajících o podporu v nezaměstnanosti se už vyšplhal na více než 30 milionů, a Trumpova administrativa s podporou Kongresu pumpuje do ekonomiky v podobě nejrůznějších záchranných balíčků obrovské částky peněz, které si buď půjčuje, nebo je financuje tisknutím peněz.

Ekonomika byla přitom před vypuknutím pandemie v tak dobrém stavu, že mnozí analytici předpovídali Trumpovi znovuzvolení i navzdory jeho četným politickým přešlapům.

Převzato z Plusu

Jeho snahy uvolnit i navzdory pokračující pandemii různá omezení tak, aby se hospodářství znovu rozjelo, lze samozřejmě vnímat i jako pokus odvrátit hospodářskou katastrofu, ale bohužel až příliš z nich, stejně jako z dalších Trumpových akcí, vyčuhuje politický kalkul týkající se prezidentských voleb na podzim tohoto roku.

Trump si na rozdíl od mnoha politických lídrů v Evropě i jinde kvůli svým kontroverzním vyhlášením v roli krizového manažera boje s koronavirem politicky příliš nepomohl. Počínal si tak chaoticky a nekompetentně, že jeho popularita v lepším případě stagnuje, v horším klesá, což je v situaci, kterou mnoho Američanů vidí jako válku, v níž tradičně své prezidenty podporují, špatné znamení.

Rizika spojená s jeho rozhodnutím vrátit se co nejrychleji k normálu jsou ale v situaci, kdy počet lidí nakažených i obětí dál roste, značná. Bílý dům už musel upravit odhady celkového počtu obětí ze 70 tisíc, které předpokládal před měsícem, na dvojnásobek. Podle interního dokumentu Bílého domu by počet obětí mohl už v červnu vzrůst až na tři tisíce denně.

Trump zatím těží z toho, že epidemie nezasáhla tolik státy, v nichž v minulých volbách vyhrál, protože se v nich většinou nenalézají velká města, a obecně jsou řídce osídlené. Jenže je otázka, zda uvolnění omezení nepovede k nárůstu počtu nakažených i obětí i v těchto státech.

Trump prostě vsadil všechno na jednu kartu. Pokud nebude i navzdory uvolnění restrikcí nárůst počtu nakažených i obětí tak strmý, jak předpokládá většina expertů, a hospodářství se znovu rozjede, může mu to v prezidentských volbách pomoct. Zvlášť když kandidát demokratů Joe Biden je spíše nevýrazný a čelí obviněním ze sexuálního obtěžování v minulosti.

Trumpova strategie ale také může vyústit do skutečné katastrofy v podobě prudkého nárůstu obětí koronaviru napříč Spojenými státy, a tím i nutnosti zavést znovu tvrdá omezení, která již beztak rozkymácené americké hospodářství pošlou definitivně ke dnu. Není snad ani třeba dodávat, že takový scénář dalšího amerického vývoje by měl globální dopady, na které bychom doplatili všichni.

Autor působí na New York University Prague

Jiří Pehe Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít