Klíčové volby v Moldavsku, a to bez nadsázky
Nedělní prezidentské volby v Moldavsku byly označované jako klíčové pro tuto chudou postsovětskou republiku, napasovanou mezi Rumunsko a Ukrajinu. Jistě, jsme zvyklí, že politici, nehledě na zemi, nazývají jako klíčové prakticky jakékoliv volby. Je to pro ně způsob, jak mobilizovat své voliče. Ovšem v tomto případě to není zas tak velká nadsázka.
Současná prezidentka Maia Sanduová, která obhajuje mandát, přišla k moci v roce 2020, a to jako jasně prozápadní politička. Podařilo se jí porazit tehdejšího prezidenta Igora Dodona, který naopak ve své kampani používal billboardy, na kterých si potřásal rukou s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Nakonec tehdy Sanduová zvítězila se ziskem skoro 60 procent hlasů.
Jenže po čtyřech letech už mnozí Moldavané nejsou přesvědčeni, že naděje, které do ní vložili, se naplnily. Jistě, rozhodně to neměla jednoduché a některé věci ovlivnit nemohla.
Třeba koronavirovou pandemii, nebo začátek plnohodnotné invaze Ruska do sousední Ukrajiny. Což přirozeně ekonomice této jedné z nejchudších zemí Evropy věru nepomohlo.
Její příznivci poukazují na pokrok v jednáních o vstupu do Evropské unie, nebo to, že se její vládě podařilo zbavit závislosti na dodávkách ruského plynu. To je jistě hezké, ale vzhledem k tomu, že plyn z Rumunska je o třetinu dražší, tak pro značnou část Moldavanů, kteří na konci měsíce „počítají každou korunu“, to není úplně přesvědčivý argument.
Referendum o vstupu do Unie
Maia Sanduová, která vystudovala Harvard a pracovala i jako poradkyně Světové banky, vsadila vše na evropské směřování své země.
Proto současně s prezidentskými volbami proběhlo i referendum o tom, jestli v moldavské ústavě má být zakotvena ambice země vstoupit do Evropské unie.
Úplně to nezafungovalo. Ano, Maia Sanduová jasně zvítězila v prvním kole nad svými vyzyvateli, a to s převahou víc než 15 procent, ale referendum vyhrála natolik těsně, že se to dá přirovnat k porážce.
Moldavané v referendu těsně podpořili orientaci země na EU. Hlasování rozhodly desetiny procenta
Číst článek
Přitom i hlavní protikandidát, někdejší prokurátor Alexandr Stojanoglo, tvrdí, že je příznivcem evropské integrace. Ale dodává, že se mu nelíbí současná situace, kdy je Moldavsko bráno za chudého příbuzného, kterému imaginární Brusel může diktovat podmínky.
Jak nám v létě říkala při návštěvě Moldavska jedna paní penzijního věku, proč být chudým příbuzným na svatbě bohatých lidí. Nad otázkou, jestli chce být raději hostem na svatbě podobně chudých, se zamyslela, ale po nějaké době přikývla.
Maia Sanduová nejspíš ve druhém kole vyhraje, opozice je roztříštěná a otevřeně proruští kandidáti příliš toxičtí. Ale výsledky referenda jsou pro současnou a možná budoucí prezidentku dost varující.
Pokud se její vládě nepodaří zvýšit životní úroveň obyčejných Moldavanů, přijdou jiní, jako do Moskvy uprchlý oligarcha Ilan Šor, který kdysi dokázal ukrást miliardu dolarů z jím kontrolovaných bank. Teď podle vlastních slov investoval více než 15 milionů dolarů do podplácení voličů.
Fakt, že se mu nepodařilo prosadit svého kandidáta, by nás neměl uklidňovat. Moldavsko stále zůstává na hranici geopolitických vlivů Evropy a Ruska. Možná bychom se měli zamyslet, jak této nevelké zemi pomoci.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Stínová flotila pomáhá ruské ekonomice
Libor Dvořák
Hledá se vrah
Iva Pekárková
‚Chceme, aby české rodiny měly kde bydlet…‘
Petr Fischer
Bylo to rychlé. Syrští povstalci získávají mezinárodní legitimitu
Jan Fingerland