Australané v referendu nepodpořili větší práva původních obyvatel

122 let od vzniku ústavy Australského společenství se nic nemění na tom, že v nejvyšší právní normě tohoto pacifického státu není žádná zmínka o původních obyvatelích země – Aborigincích.

Komentář Melbourne Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Australský premiér Anthony Albanese

Australský premiér Anthony Albanese | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Po dlouhých měsících celospolečenské diskuse občané a občanky šestého největšího státu světa v historickém referendu odmítli reformu ústavy. Do hlasování se zapojilo 17 milionů Australanek a Australanů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Markéta Vozková: Australané v referendu nepodpořili větší práva původních obyvatel

60 procent z nich odmítlo změnit ústavu tak, aby vzala v potaz původní obyvatele země, a zároveň nepodpořilo vznik aboriginského poradního sboru při vládě. V něm se měli Aboriginci vyjadřovat k otázkám, které se týkají jejich komunit.

Ústavní změnu a vznik vládní rady původních obyvatel podporoval středolevicový kabinet Anthonyho Albanese s tím, že to je cesta k sociální a ekonomické inkluzi diskriminované menšiny.

„Jsem zdrcený,“ konstatoval po sečtení výsledků všelidového hlasování lídr původního obyvatelstva Thomas Mayo, který se významně zapojil do kampaně za reformu ústavy. „Tuto strukturální změnu potřebujeme,“ dodal i přesto, že sami Aboriginci nebyli jednotní a našli se mezi nimi jak příznivci, tak odpůrci změny ústavy.

Sociálně nejslabší skupina obyvatel

Původní obyvatelé Austrálie se uznání v ústavě nedočkají. Pro reformu hlasovalo jen 43 procent voličů

Číst článek

Kolektivní hlas s přímým vlivem na politické rozhodování na nejvyšší úrovni Aborigincům chybí, i když v oblasti samospráv o sobě rozhodují a ve federálním parlamentu je reprezentuje šest poslanců a poslankyň. Opoziční vůdce Peter Dutton, jehož konzervativní strana vedla kampaň proti návrhu, prohlásil, že se vládě nepodařilo občany přesvědčit o výhodách ústavní změny.

Dějiny původní kultury obývající kontinent, který západní civilizace nazvala Austrálie, se odehrávají 65 tisíc let. K aboriginskému původu se z celkového počtu 24 milionů obyvatel dnes hlásí necelá 4 procenta lidí. Ti dlouhodobě představují sociálně nejslabší komunitu. V důsledku příkoří éry kolonizace, ale i asimilační politiky první poloviny 20. století se Aboriginci a Aboriginky stále potýkají se sociálním vyloučením.

Problémy působí chudoba, nezaměstnanost, alkoholismus, narkomanie, domácí násilí, vysoká dětská úmrtnost a negramotnost. Opozice teď volá po auditu vládních výdajů na aboriginské projekty.

Kvůli šikaně se chtěl zabít, pomohla mu vlna solidarity. Teď malý Quaden zahájil ragbyový zápas

Číst článek

Iniciativa, která podporovala změnu ústavy ve prospěch aboriginské menšiny, vybízí k respektu a jednotě v rámci společnosti. Zdůrazňuje, že klíčem k nové podobě vztahů lidí z různých komunit je vzdělání.

Vůdci Aboriginců po vyhlášení výsledků referenda vyzvali k týdnu ticha a úvah. Australská společnost buď může opakovat chyby z minulosti, nebo přemýšlet o inovativních cestách vedoucích k řešení každodenních výzev, kterým v životě čelí potomci původních obyvatel. Aboriginská kultura, tradice a životní styl nemusí mít podobu skanzenu.

Staré křivdy napravit nelze, vzděláváním a zapojením menšin do rozhodování o budoucnosti je však možné udělat krok od smíření s minulostí ke spolupráci komunit na tvorbě společné vize jednoho národa.

Autorka je dramaturgyně Českého rozhlasu

Markéta Vozková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme