Vládnoucí Polsko proti Agnieszce Holland. Kvůli filmu o běžencích
Válka občas přehluší i to, co by přehlušeno být nemělo. Příběh běženců zneužitých běloruským režimem a pokoušejících se dostat do Evropské unie přes hranici s Polskem zmizel s počátkem ruské agrese proti Ukrajině. Polsko se v něm chovalo stylem na hrubý pytel hrubá záplata. Zadrátovalo hranice s Běloruskem.
A proti běžencům postupovalo tak tvrdě, jako by oni sami byli běloruští záškodníci. Zemřely přitom desítky běženců. Polští aktivisté, kteří se jim pokoušeli pomoci, se potázali se zlou.
Luboš Palata: Vládnoucí Polsko proti Agnieszce Holland. Kvůli filmu o běžencích
Své co proto dostali i novináři, kteří chtěli podivnou situaci na hranici zpravodajsky monitorovat. Přišla ale ruská agrese proti Ukrajině, během níž otevřela Varšava náruč ukrajinským válečným běžencům. A na všechno se zapomnělo.
Polská režisérka Angieszka Holland ale nezapomněla. A natočila o tom, co se dělo a do jisté míry stále děje na polsko-běloruské hranici, celovečerní film. V Praze vystudovaná režisérka, jedna z nejslavnějších polských filmařů současnosti, natočila film tak dobrý, že se nyní promítá v hlavní soutěži filmového festivalu v Benátkách.
Nacionalistická politika vlády
Polská vláda v čele s Právem a spravedlností doslova zuří. Ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro přirovnal film Hollandové k nacistické propagandě. „Ve třetí říši Němci produkovali propagandistické filmy zobrazující Poláky jako bandity a vrahy. Dnes na to mají Agnieszku Holland,“ napsal na jedné ze sociálních sítí.
S dalšími podobnými odsudky se přidali i jiní vysoce postavení politici vládnoucího uskupení. A polské ministerstvo kultury přispěchalo s prohlášením, že na film nedalo ze státních prostředků ani zlotý. Film ale zatím nebyl v Polsku zakázán a 22. září, necelý měsíc před polskými volbami, míří do kin.
Agnieszka Hollandová: V Polsku už se trochu cítím jako persona non grata, ministr mě označil za Goebbelse
Číst článek
Ve sporu o film se odráží celá rozporuplnost dnešního Polska. Země, která ještě je demokratická, ale která má mnoho vnitřních problémů.
Problémů vyplývajících hlavně z vyhroceně nacionalistické politiky vládnoucího uskupení. Současní vládci Polska nesnáší kritiku, nehodlají dodržovat pravidla právního státu a plné demokracie, o nezávislých veřejnoprávních médiích nemluvě.
A každého, kdo se dění v Polsku odváží kritizovat, častují tvrdými odsudky. Brutálními nadávkami do zrádců a zaprodanců častuje šéfa opozice Donalda Tuska i lídr vládnoucího PiSu Jarosław Kaczyński.
Země, kde se takové věci dějí, není zdravá. Zásluhy Polska o pomoc Ukrajině to nemohou zakrýt. Země, která chce být demokratická, evropská a právní se musí demokraticky, evropsky a právně snažit chovat vždy. I když je to, jako na hranici s Běloruskem, někdy strašně těžké.
Autor je redaktorem Deníku
Vyloučení z KSČM jak za starých časů
Ondřej Konrád
Politická presumpce viny i neviny
Radko Kubičko
Rusko otevírá náruč příteli Donaldovi
Alexandr Mitrofanov
Když Evropa rokuje o zásadních věcech, Česko chybí
Apolena Rychlíková