Tradiční třídy už prý nestačí. Vědci rozdělili britskou společnost do sedmi nových vrstev
Tradiční rozdělení britské společnosti na dělnickou třídu, střední třídu a bohaté je podle nejnovějšího průzkumu realizovaného BBC dávno překonané. Na základě odpovědí od více než 160 tisíc Britů vědci zjistili, že vrstev moderní společnosti je v zemi celkem sedm.
Autorem projektu nazvaného Velký průzkum britských tříd jsou profesoři Mike Savage z londýnské Vysoké školy ekonomické a Fiona Devinová z univerzity v Manchesteru.
Odborníci se dotazovali nejen na ekonomickou situaci jednotlivců, ale snažili se vytvořit také jejich kulturní a sociální profil.
Účastníci projektu tak museli uvést příjem, pracovní zařazení, způsob života, ale i názory na kulturu, zda poslouchají klasickou hudbu, jestli chodí na koncerty nebo do muzea a s jakým okruhem přátel se stýkají.
Spolupracovník Českého rozhlasu Milan Kocourek a sociolog z Univerzity Karlovy Martin Potůček mluvili o společenských vrstvách ve Velké Británii i v České republice
Autoři výzkumu rozdělili britskou společnost do sedmi nových tříd – od elity, kam spadá zhruba šest procent respondentů s příjmy nad 140 tisíc liber ročně, až po takzvaný prekariát, tedy prekérní proletariát. Do této relativně nejchudší vrstvy spadá asi 15 procent dotázaných.
Předposlední kategorií je tradiční dělnická třída, jejíž příslušníci žijí většinou mimo Londýn, konkrétně ve střední Anglii. Většinou bydlí v pronajatém bytě a průměrný věk v této skupině je nejvyšší ze všech – 66 let.
Pátí jsou pracovníci ve službách. Rádi chodí do klubů, mají širokou škálu přátel a bydlí v relativně levnějších městech jako Liverpool nebo Newcastle. Typickým příslušníkem této třídy je třeba kuchař nebo pomocník v nemocnici.
Elita chodila většinou na soukromé školy
Čtvrtou třídu představují pracovníci nejrůznějších odvětví, od pošťáků přes instalatéry až po prodavačky. Jsou mladou a aktivní skupinou, udržují četné sociální styky a rádi chodí za kulturou. Z ekonomického hlediska jsou spíše průměrní.
Třetí nejlépe postavenou vrstvou je takzvaná technická střední třída. Tito lidé se obvykle stýkají s podobně zaměřenými jednotlivci a působí hlavně v kultuře, ve vědě nebo v technických profesích. Jejich průměrný věk je 52 let.
Další v pořadí je etablovaná střední třída. Tito Britové jsou společensky družní a kulturně založení podobně jako elita, zaostávají za ní ale po ekonomické stránce.
Většina příslušníků nejvyšší třídy pak bydlí ve vlastním domě nebo bytě. Obvykle pochází z privilegovaných rodin a absolvovali soukromé školy a prestižní univerzity jako Oxford a Cambridge. Žijí většinou v Londýně nebo na anglickém jihovýchodě.
Výsledky průzkumu byly zveřejněny na konferenci Britské sociologické asociace a budou otištěny v dubnovém čísle Sociologického žurnálu.
Česká společnost je více rovnostářská
Sociolog z Univerzity Karlovy Martin Potůček dodává, že také česká společnost se dělí na více vrstev než dříve.
„Zaznamenáváme, a zaznamenali to i autoři britského výzkumu, že společnosti jsou stále diferenciovanější, že fáze industriální společnosti, kde byly třídy poměrně striktně odděleny a nebylo jich mnoho, už je dávno za námi,“ vysvětluje.
Upozorňuje ale, že ve Velké Británii jsou rozdíly mezi jednotlivými třídami výrazně větší, než je tomu v případě české společnosti.
