Švejnar: Finanční sektor potřebuje radikální reformy
Letošní ekonomické fórum v Davosu ovládly spory a nejistota. Spory se týkaly zejména míry regulace bankovního sektoru - ta by měla být napříště podle názoru většiny politiků mnohem přísnější, zatímco podle bankéřů by výraznější dohled finanční instituce a tím zprostředkovaně celou ekonomiku poškodil.
"Myslím, že je to velký rozpor, protože existuje celá škála názorů. Nakonec ale bude cesta ven. Finanční sektor opravdu potřebuje radikální reformy. Takže uvidíme změny a v Davosu byl takový střet názorů, ze kterého se vytříbí následná hospodářská politika," řekl Rádiu Česko Jan Švejnar, ředitel Centra pro mezinárodní politiku při Michiganské univerzitě.
Krize podle něj byla tak zásadní, že v oblasti zvláště velkých finančních institucí dojde ke změně. Dodal, že proto se dá se očekávat, že stát bude napříště do chodu bank a obecněji do chodu ekonomiky zasahovat.
V Davosu skončilo ekonomické fórum. Hostem Rádia Česko byl Jan Švejnar - ředitel Centra pro mezinárodní politiku při Michiganské univerzitě ve Spojených státech.
"Stále není jasné, jestli dojde k tomu, že největší banky budou rozdrobeny na menší celky. Nebo dojde k regulaci a zůstanou velké celky. Rozhodně ale bude větší intervence státu," dodal.
Peter Sands, předseda představenstva Standard Chartered Bank, v Davosu řekl, že vztah mezi státem a bankami se kvůli krizi navždy změnil. "Zda navždy, je těžko předvídat, ale myslím, že na dlouhou dobu," uvedl Švejnar .
Bude to podle něj znamenat, že globální ekonomika bude méně pružná. "To je důležité si uvědomit při formulaci hospodářské politiky, že je potřeba najít způsob jak regulovat. To znamená zamezit excesům a horším výsledkům, ale přitom udržet co největší pružnost. Takže budeme očekávat zpomalený výsledek, ale bude trochu jistější," vysvětlil ekonom.
Někteří účastníci summitu chtěli víc než jen zpřísnit dohled nad bankami. Francouzský prezident Sarkozy třeba oprášil myšlenku Bretton Woodsu, tedy té části, která zajišťovala jistou předvídatelnost na peněžních trzích. "Krize může přinést i podobnou zásadní změnu. Pravděpodobnost ale není tak velká," řekl k tomu Švejnar.
Zastánci regulace často argumentovali tím, že je potřeba zajistit obnovení důvěry v systém. Ta stále chybí, a proto jsou základy ozdravení prý chatrné.
"Jediný způsob, jak lidi přesvědčit, aby bankám a vládám opět věřili je, že se státní instituce zavážou, že systém ozdraví, že bude opravdu fungovat a že bude pod dostatečným dozorem. K tomu ještě nedošlo a mnoho lidí proto nevěří, že jsme tu krizi zvládli," řekl Švejnar.
O tom, že svět je z nejhoršího venku, se podle Švejnara nedá ale ještě hovořit. "Recese je velice silná. Všude ve světě jsme jako obyvatelstvo, ztratili velké bohatství právě tou velkou recesí, která se velmi pomalu vytrácí. Takže ještě máme před sebou rok až dva, než se opravdu zmátožíme a budeme mít silnou celosvětovou ekonomiku," řekl Rádiu Česko.
