Slovinské banky dostalo do problémů splasknutí bubliny na trhu nemovitostí
Sotva se usadil prach rozvířený kolem Kypru, už se v Evropě spekuluje, kdo bude další na řadě. Předseda zemí platících eurem Jeroen Dijsselbloem veřejně ukázal prstem na Maltu, Slovinsko a Lucembursko. Zvlášť velkou pozornost si vysloužilo Slovinsko, které dlouhá léta platilo za ekonomického premianta mezi středo a východoevropskými zeměmi.
Zadlužení tamních bank se rovná pětině slovinského HDP, státní dluh dosahuje 54 procent HDP a dále roste, na druhou stranu klesá domácí poptávka. Před pár týdny se tam ujal moci polotechnokratický kabinet premiérky Alenky Bratuškové, který musí jednat rychle. Přestože se vláda snaží zdůrazňovat, že Slovinsko není Kypr, investoři jsou v pohotovosti.
To, že Slovinsko na tom ekonomicky není zdaleka tak špatně jako Kypr, potvrzuje i analytik České spořitelny Jan Jedlička, i když jisté paralely mezi oběma zeměmi vidí.
O problémech slovinských bank mluvil analytik České spořitelny Jan Jedlička na ČRo Plus
„Na Kypru je ta dluhová krize primárně bankovní krizí. Když se podívám na stav bankovního sektoru ve Slovinsku, tak to také není žádná sláva, nicméně ty banky na tom nejsou rozhodně tak špatně jako na Kypru, a ten problém není tak veliký jako ten kyperský,“ řekl Jedlička ve vysílání ČRo Plus.
Slovinsko je podle něj možná důkazem toho, že nezáleží ani tak na absolutní výši růstu HDP, ale na jeho udržitelnosti a na tom, z jakých základů růst ekonomiky vychází.
„A když se podíváme na růst v posledních pěti šesti letech ve Slovinsku, tak ten byl například hodně až uměle pumpován investicemi v realitním sektoru; ve Slovinsku se vytvořila velká bublina na trhu nemovitostí. Samozřejmě globální finanční krize v letech 2008-09 vedla i k tomu, že ty pohádkové zisky a ceny na nemovitostním trhu splaskly.“
„Tato bublina byla financována bankovními úvěry, v následném kroku banky, které to financovaly, začaly zaznamenávat ztráty, a tudíž vlastně celý bankovní sektor se dostal do problémů v důsledku splasknutí realitní bubliny,“ objasnil důvod nynějších slovinských problémů.
Brusel nyní tlačí na to, aby Slovinsko vytvořilo takzvanou špatnou banku, která by pomohla sanovat bankovní sektor a uklidnila trhy. To je podle Jedličky technický krok k tomu, jak bankovní sektor vyčistit.
„Slovinci budou muset sanovat, budou muset zachraňovat bankovní sektor a taková standardní cesta je, že vytvoří takzvanou špatnou banku a ty ztrátové investice, ztrátové úvěry z běžných komerčních bank převedou to této státní ‚špatné‘ banky, aby tak vyčistili portfolia,“ vysvětlil analytik.
