Na Zemi jsme se dnes dočkali sedmimiliardtého člověka. Podle ruských médií se jím zřejmě stal Pjotr Nikolajev, narozený dnes dvě minuty po půlnoci v ruském Kaliningradu. Tempo, s jakým populace roste, se sice zpomaluje, nicméně fakt, že nás je tu o miliardu víc za pouhých dvanáct let, začíná vyvolávat mnoho otázek.

10:30 31. října 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Podle jednoho ze scénářů Spojených národů je dokonce možné, že dosáhne úrovně 8 miliard, a pak začne počet lidí klesat. Jiný počítá s tím, že lidí zde bude v roce 2050 na 9,3 miliard.

I proto současný stav i další očekávaný růst budí obavy. Mluví se o tom, zda Země naše potřeby dokáže uspokojit, neboť nutně platí přímá úměra, že čím více lidí je na Zemi, tím více spotřebovávají.

Souhlasí s tím i Petr Janský z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který se specializuje na rozvojové země, a dodává: „Kromě počtu obyvatel další hledisko, na které bychom se měli dívat a které je snad ještě optimističtější, je růst životní úrovně obyvatel. Průměrná kvalita života obyvatel na Zemi se zvedá.“

Vyšší spotřeba nesouvisí tedy nejen s vyšším počtem obyvatel, ale také s faktem, že průměrný obyvatel spotřebovává víc. To jde nutně do rozporu s tím, že zdroje jako ropa a další nerostné suroviny jsou omezené.

Alternativní zdroje potravin i energie

S růstem životní úrovně rostou přirozeně i nároky populace. Jedním ze zajímavých ukazatelů je růst spotřeby masa. Podle Petra Janského není však tento ukazatel tak zásadní, neboť nedostatek masa je na rozdíl od nedostatku nerostných surovin řešitelný – buď se použijí náhražky, vzroste jeho cena nebo se prostě spotřeba omezí.

„Čeští obyvatelé konzumují mnohonásobně více masa, než by odpovídalo zdravým návykům, takže to může mít i dobré dopady – když bude více lidí na světě na stejný počet masa, zvedne se jeho cena a budeme žít zdravěji,“ dodává s humorem Petr Jánský.

Ropa je však pro fungování ekonomiky v současné podobě zásadní. Tím, že by vzrostla její cena, by mohlo dojít k nezvratným procesům. „Otázka pak je, jestli bychom se měli přiklonit například k obnovitelným zdrojům energie nebo k dalším zdrojům, které jsou méně vyčerpatelné, jako je například jaderná energie a podobně,“ konstatuje Petr Janský.

Kromě zdrojů energie je také důležitá zemědělská půda. Některé arabské a asijské země údajně skupují ve větší míře zemědělskou půdu v Africe a Jižní Americe. Pokud jsou tyto transakce v souladu s demokratickým zřízením prodávající země, nevidí je Petr Janský jako škodlivé.

„V oblasti zemědělství vidíme tu obrovskou roli, kterou hraje technologický pokrok: za posledních 200 let jsme schopni na stejném množství půdy získat mnohem více plodin a mnohem více potravin, takže v této oblasti optimismus převládá nad pesimismem,“ říká k problému zemědělství Petr Janský.

Roman Chlupatý, Tomáš Jelínek, Ivana Šulcová, Marína Dvořáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít