Budoucnost i ekonomické vyhlídky Ruska vypadají chmurně. Sužují je sankce a vysoké výdaje na válku
Ruská invaze na Ukrajinu uvrhla Evropu do největší pozemní války od druhé světové. Zažehla konflikt, který stál život tisíce lidí, miliony vyhnal z domovů, rozbil ukrajinská města a poškodil celosvětovou ekonomiku. Většina evropských a ukrajinských politiků nevěřila varování americké zpravodajské služby, že Vladimir Putin tuto agresi rozpoutá. Všichni si mysleli, že je to pro ruskou armádu příliš velké sousto, připomíná agentura Reuters.
Válka se však pro Rusko nevyvíjí dobře. Ukrajinci jeho armádu porazili u Kyjeva a vyhnali ji i ze severovýchodní Charkovské oblasti. V listopadu byla nucena ustoupit i z jižního Chersonu a západního břehu Dněpru, popisuje Reuters.
Prostor k nesouhlasu s válkou se v Rusku smrskl téměř na nulu a na pracovním trhu chybí statisíce mladých mužů, kteří utekli před mobilizací do ciziny.
S příchodem zimy jsou Putinovi vojáci, kteří stále ovládají velké části Ukrajiny, úspěšnější v ničení tamější infrastruktury. Způsobují dlouhé výpadky elektřiny i dodávek vody, zatímco Moskva tvrdí, že míří na vojenské cíle. Kyjev obviňuje Rusko z terorismu.
Prostor k nesouhlasu s válkou se v Rusku smrskl téměř na nulu a na pracovním trhu chybí statisíce mladých mužů, kteří utekli před mobilizací do ciziny. Lidé, kteří zůstali, mají válku neustále na očích. Státní televize nejčastěji vysílá debaty, kde hosté vysvětlují, proč je válka nezbytná.
Rusku zřejmě dochází rakety Iskander. Mezi ním a Íránem se vyvíjí vojenské partnerství
Číst článek
Přestože Rusko není na Ukrajině úspěšné a v zemi zuří politický boj, osm různých zdrojů agentuře Reuters v říjnu řeklo, že Putin má moc stále pevně v rukou. Podle neoficiálních průzkumů mu věří až 80 procent Rusů. To se ale může rychle změnit, jestli přijde porážka.
Ruská invaze změnila i geopolitickou situaci. Severoatlantická aliance, o které francouzský prezident Emmanuel Macron v roce 2019 prohlásil, že je „ve stavu klinické smrti“, se dnes chystá přijmout Finsko a Švédsko. Chce tak udělat přesně to, proti čemu chtěl Putin bojovat, tedy rozšířit se.
Spojené státy, kde se demokraté za vlády prezidenta Donalda Trumpa obávali přílišného izolacionismu své země, dnes Ukrajině poskytují zásadní finanční prostředky i zbraně, aby zachovaly její bojeschopnost. A Kyjev, který měl před čtyřiadvacátým únorem potíže udržet zájem Západu o pomalou válku proti proruským separatistům na východě Ukrajiny, teď dostává západní pomoc, jakou si ještě začátkem roku neuměl nikdo ani představit.
Nejtvrdší sankce
Rusko, které je jedním z největších světových producentů energie a komodit, dnes sužují západní sankce, jež patří k nejtvrdším v moderní historii. Tyto postihy i vlastní odvetná opatření Ruska oslabily jeho roli klíčového evropského dodavatele ropy a plynu, narušily globální trhy s obilím a hnojivy. Způsobily celosvětovou inflaci a zvýšily jaderné napětí na nejvyšší úroveň od kubánské krize.
Putinovi nejde o mír, snaží se očernit Ukrajinu v očích Západu, napsal americký institut
Číst článek
Ukrajina však trvá na tom, aby Rusko před jednáním o míru opustilo celé její území, včetně anektovaného Krymu. Zdá se proto, že bude těžké dosáhnout i prozatímního příměří, hodnotí agentura Reuters. Moskva se zase bude v příštím roce pravděpodobně ze všech sil snažit odvrátit další pokusy Západu o izolaci Ruska.
Rusko má už jen tři věrné stoupence – Írán, Severní Koreu a Bělorusko. Čína a Indie sice začaly nakupovat výrazně zlevněnou ruskou ropu, ale Peking Moskvu veřejně nepodpořil tak jednoznačně, jak se čekalo. Začaly se také objevovat trhliny ve vztazích se zeměmi bývalého Sovětského svazu. Některé postsovětské státy se totiž ve chvíli, kdy Kreml zaměstnává válka na Ukrajině, snaží změnit status quo.
Rusko bude také muset zvládnout hospodářskou krizi způsobenou sankcemi, což bude po odchodu mladých mužů ze země velmi obtížné. Hospodářská stabilita se pojí se stabilitou politickou, kterou se úřady snaží zajistit intenzivnějším trestáním všech, které považují za hrozbu.
Rusko chce příští rok věnovat skoro třetinu svého celoročního rozpočtu na obranu a vnitřní bezpečnost a snížit financování škol, nemocnic a silnic. Putin vynakládá značnou část finančních prostředků na pokračující válku na Ukrajině, a proto bude stále těžší zvládat její dopady doma i v zahraničí, uzavírá svou analýzu agentura Reuters.
