Ukrajincům se daří opravovat infrastrukturu. Rusové se je při tom ale snaží zabít, popisuje reportér Forró
Ruské útoky na energetickou infrastrukturu nemohou zlomit odpor Ukrajinců, myslí si válečný reportér Tomáš Forró, podle kterého si to uvědomuje i ruské velení. „Má to i postranní cíle. Když ničíte infrastrukturu, tak ta země pak musí daleko víc prostředků vynakládat na její obnovu než na zbraně a armádu. A váže to i nemalé prostředky Západu,“ upozorňuje v pořadu Interview Plus.
Na mnoha místech Ukrajiny jsou dnes lidé kvůli ruským útokům bez elektřiny a vody. Zřizují se proto takzvané body nezlomnosti, kam je možné se přijít ohřát a připojit se k internetu nebo si dobít telefon.
Poslechněte si celé Interview Plus Lukáše Matošky. Hostem je Tomáš Forró, zkušený válečný reportér a spisovatel
Klíčové pro to ovšem jsou generátory, o které západní politiky žádá například i ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
„Neumím si představit, že by jich mohlo být dost. Bavíme se dnes o 30milionové zemi a pokud ty výpadky začnou být masivní a dlouhé, tak generátory budou chybět všude. Nemyslím si, že civilizovaný svět má dostatek těchto prostředků. Když generátory sháníme, tak počítáme s tím, že bude muset stačit jeden pro stovky lidí,“ popisuje Forró.
Ukrajincům se prý daří poměrně rychle opravovat poničenou infrastrukturu, protože vědí, že na tom závisí životy například seniorů, kteří by se jinak obtížně dostávali třeba pro vodu.
„Můj kolega, slovenský režisér Palo Pekarčík, v Charkově na vlastní oči viděl, že když Rusové zjistili, jak rychle Ukrajinci opravují, tak někdy vypálí raketu na cíl, počkají půl hodiny, až dorazí hasiči, a odpálí druhou, aby zabili i opravárenské specialisty,“ přibližuje Forró.
Ruského opozičníka Ilju Jašina poslal soud na 8,5 roku za mříže za šíření dezinformací o ruské armádě
Číst článek
Nejde ovšem jen o kapacitu oprav, ale i o dodávky náhradních dílů, potrubí nebo transformátorů.
„Jakmile dojdou zásoby těchto kritických komponent, tak to začne být obrovský problém. Část té infrastruktury je založená na sovětských systémech, které je dnes možné získat už jen z Ruska a Běloruska,“ vysvětluje.
Rozdělený Donbas
Forró už před několika lety napsal reportážní knihu o válce na Donbasu, v níž přinesl svědectví z obou stran konfliktu. Na Ruskem kontrolovaná území se dnes už ale nemíní vydávat.
„Po únoru padly všechny masky. I Češi, se kterými jsem se přátelil, mi před tím říkali něco jiného než teď. Ty rozhovory jsou dnes absurdní a nemají žádnou informační hodnotu. Když si přečtete ruské noviny a nejhorší propagandu, tak nevidíte žádný rozdíl,“ podotýká.
23:53
Nešturmujme do války ve chvíli, kdy do ní nejsme připraveni jít, varuje politolog Eichler
Číst článek
Ruská propaganda například tvrdí, že Ukrajinci bombardují okupovaný Doněck, sami jeho obyvatelé ale vědí, že je ostřelují Rusové. „Říkají mi to i lidé, kteří byli proruští a nemají důvod mi to říct. Říkají mi: ‚My nejsme hloupí, vidíme, odkud vylétají rakety, které nás zabíjí,‘“ dodává.
Stejně tak si mu ale stěžují i ukrajinští vojáci, že se v některých osvobozených oblastech necítí bezpečně, protože na ně prorusky naladění místní obyvatelé navádějí ruské dělostřelectvo.
„Je to problém, který se s tím regionem táhne od roku 2014. Bude to velká zkouška dospělosti ukrajinského státu, jak se s tím po skončení války vypořádá,“ uzavírá.
Páchají válečné zločiny i Ukrajinci? Poslechněte si v záznamu Interview Plus výše.
