Poptávka po domácím pštrosím mase roste, farmáři proto navyšují hejna
Zájem o pštrosí maso vysoce převyšuje nabídku. Chovatelé z Vysočiny proto rozšiřují svá hejna. Největší část pštrosího masa zůstává v Česku. Lidé ho seženou ve farmářských prodejnách, na trzích, i ve velkoobchodním řetězci potravin.
„Pozor jsou zvědaví, klovou do všeho, co je jen trošičku lesklé. Pozor na náušnice nebo tkaničky od bot. A teď už jim začíná období pohlavní aktivity. Samci už jsou teď agresivní, chrání si teritorium. Když strčíme ruce do výběhu, bude rozčílený,“ varuje farmářka Marie Dvořáková ze Sobíňova na Havlíčkobrodsku.
O pštrosí maso je stále větší zájem, na jedné z farem na Vysočině natáčela Hana Mikulincová
Zájem o pštrosí maso je podle ní opravdu veliký. Odběratele najde farma vždycky. „Maso je žádané a navíc jeho cena už se pomalinku přibližuje ceně kvalitního hovězího masa. Maso je dietní, jemné a dá se z něj upravit prakticky všechno,“ doplňuje Dvořáková.
Díky velkému zájmu tady budou farmáři chov pštrosů rozšiřovat, už shánějí kvalitní jedince. Jedna slepice ročně snese kolem 30 vajec, rekordmanky i 50, ale ne každé je oplozené. Mláďata se klubou v líhni.
„Je tam důležité naklápějí, konstantní teplota a konstantní vlhkost,“ dodává Dvořáková s tím, že mládě se líhne 38 až 45 dní. Na jatka jdou pštrosi v 9 až 15 měsících, když váží kolem 90 kilogramů.
Na Vysočině najdeme pštrosí farmu například také v Kozlově na Ledečsku nebo v Bobrové na Žďársku.