Poptávka po domácím pštrosím mase roste, farmáři proto navyšují hejna

Zájem o pštrosí maso vysoce převyšuje nabídku. Chovatelé z Vysočiny proto rozšiřují svá hejna. Největší část pštrosího masa zůstává v Česku. Lidé ho seženou ve farmářských prodejnách, na trzích, i ve velkoobchodním řetězci potravin.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pštrosí farma

Pštrosí farma | Foto: Petr Kološ

„Pozor jsou zvědaví, klovou do všeho, co je jen trošičku lesklé. Pozor na náušnice nebo tkaničky od bot. A teď už jim začíná období pohlavní aktivity. Samci už jsou teď agresivní, chrání si teritorium. Když strčíme ruce do výběhu, bude rozčílený,“ varuje farmářka Marie Dvořáková ze Sobíňova na Havlíčkobrodsku.

Přehrát

00:00 / 00:00

O pštrosí maso je stále větší zájem, na jedné z farem na Vysočině natáčela Hana Mikulincová

Zájem o pštrosí maso je podle ní opravdu veliký. Odběratele najde farma vždycky. „Maso je žádané a navíc jeho cena už se pomalinku přibližuje ceně kvalitního hovězího masa. Maso je dietní, jemné a dá se z něj upravit prakticky všechno,“ doplňuje Dvořáková.

Díky velkému zájmu tady budou farmáři chov pštrosů rozšiřovat, už shánějí kvalitní jedince. Jedna slepice ročně snese kolem 30 vajec, rekordmanky i 50, ale ne každé je oplozené. Mláďata se klubou v líhni.

„Je tam důležité naklápějí, konstantní teplota a konstantní vlhkost,“ dodává Dvořáková s tím, že mládě se líhne 38 až 45 dní. Na jatka jdou pštrosi v 9 až 15 měsících, když váží kolem 90 kilogramů.

Na Vysočině najdeme pštrosí farmu například také v Kozlově na Ledečsku nebo v Bobrové na Žďársku.

Hana Mikulincová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme