Drtivá většina Čechů si nechává vyplácet penzijní spoření jednorázově. Ženy častěji než muži
Myslí na své stáří, a proto si začínají spořit na důchod už teď. Řeč je o skoro 4,5 milionu lidí, kteří mají penzijní spoření nebo připojištění. Peníze si pak lidé v důchodu můžou nechat posílat měsíčně jako rentu nebo dostat celou částku naráz. A právě tuto variantu volí lidé nejčastěji.
Hned a všechno, co naspořili – takovou variantu výplaty penzijního spoření podle Asociace penzijních společností v současnosti volí většina lidí ve chvíli, kdy mají nárok peníze čerpat. Mnozí mají s touto sumou už předem jasné plány.
Asociace penzijních společností uvádí, že své peníze naráz chce téměř devět Čechů z deseti. „Zatím všichni nemají naspořeno tolik, aby se jim vyplatila výplata penze. Penzi nejčastěji berou muži, což si vysvětlujeme tím, že mají vyšší úspory než ženy,“ vysvětluje pro Radiožurnál generální ředitel Penzijní společnosti České pojišťovny Marcel Homolka.
Téměř čtyři a půl milionu lidí má v Česku penzijní spoření nebo připojištění. Většina těch, kteří už jsou v důchodu, chce naspořené peníze dostat naráz. To je podle ekonomů i penzijních společností ta méně vhodná varianta.
To, že ženy chtějí častěji vyplatit celou částku, potvrzují i další dvě velké penzijní společnosti ČSOB a Česká spořitelna. Podle mluvčího České spořitelny Filipa Hrubého za to může také fakt, že ženy v mnoha případech řídí rodinné finance a ve chvíli, kdy je potřeba najít rezervu, sáhnou právě po penzijním spoření.
Výhodná měsíční penze
Mluvčí Asociace penzijních společností Jan Sedláček ale dodává, že v posledních letech se to alespoň trochu začíná měnit: „Sledujeme tam lehký příklon právě k lidem, kteří si vybírají formou penze. Meziročně je to zhruba o pětinu víc lidí. Myslíme si, že to je proto, že je tam lepší daňové zvýhodnění, protože pokud si člověk zvolí výplatu alespoň formou desetileté penze, nejsou pak zdaněny výnosy.“
Právě varianta měsíční penze je podle ekonomů i penzijních společností mnohem výhodnější. Petr Zámečník ze serveru investujeme.cz říká, že lidé můžou volit vyplácení renty buď doživotní, nebo na dobu určitou – a to nejméně na deset let.
„Pokud člověk zvolí doživotní penzi a po podpisu smlouvy do měsíce zemře, tak dostane pouze jednu výplatu a ani jeho dědicové z naspořených peněz nic neuvidí. Na druhou stranu, pokud se lidé dožijí po podpisu renty velmi vysokého věku, tak svoji naspořenou částku získají i několikanásobně zpět,“ říká a dodává, že naopak u penze na dobu určitou mají dědicové na uspořené peníze nárok.
Ideální důchod? Pro většinu Čechů 20 000 korun. Spoří si na něj ale příliš málo
Číst článek
Tři tisíce na důchod měsíčně
Také hlavní analytik společnosti Fincentrum Josef Rajdl potvrzuje, že třetí pilíř ne vždy plní svoji roli. „Ale není to chyba toho produktu. Je to spíše o tom, že lidé ještě nedokážou uvažovat v tom smyslu, že by produkt měl být přímo na tento účel určen,“ popisuje analytik.
„Je to především o lidech, aby si uvědomili, že zkrátka v penzi budou prostředky potřebovat a že pokud budou příjmy mít nějakým způsobem diverzifikovány ve smyslu něco z vlastních prostředků, které mají naspořené právě třeba na doplňkovém penzijním spoření, a něco právě jako příjem ze starobního důchodu od státu, tak to pro ně bude vždycky vhodnější, než když budou čistě spoléhat jenom na stát,“ vysvětluje.
Aby se lidem podle ekonomů spoření na důchod vyplatilo, měli by si na něj měsíčně posílat tři tisíce korun. Taková úložka je ale pro řadu střadatelů nad jejich finanční možnosti. I proto se průměrná částka, kterou lidé posílají na penzijní spoření, pohybuje okolo 700 korun měsíčně.
