Ideální důchod? Pro většinu Čechů 20 000 korun. Spoří si na něj ale příliš málo
Když se řekne důchod, vybaví se lidem ve věku 23 až 27 let slova jako chudoba a finanční nejistota. Naopak lidé ve věku 50 až 65 let si s důchodem spojují především klid a volný čas, vyplývá z průzkumu NN Penzijní společnosti. Obě zmíněné generace Čechů chtějí v penzi cestovat a pro spokojené stáří by chtěly mít důchod zhruba 20 000 korun měsíčně. Jenže na to si mnozí z nich spoří příliš málo.
Tomu, že státem vyměřená penze pokryje všechny potřeby důchodce, nevěří téměř nikdo, vyplývá také z výzkumu, který pro NN Penzijní společnost zpracovala agentura NMS Market Research. Více jak třetina mladých se navíc domnívá, že státní důchod nezabezpečí ani základní potřeby. Lidé mají představu, jak vysoký důchod by jim pro spokojené stáří stačil, ale často si spoří příliš málo.
2:58
'Máme pořád málo.' S valorizací důchodů nejsou všichni senioři spokojeni
Číst článek
„V tom průzkumu jsme se lidí ptali, kolik by tak potřebovali, aby si to stáří užili opravdu v pohodě. Mladí i ti starší odpověděli, že 20 000 korun. Obě věkové kategorie se shodly, že od státu očekávají zhruba 12 000 korun. Takže tam je 8000, které by potřebovaly pokrýt z vlastních zdrojů," říká Kateřina Štěrbová, členka představenstva NN Penzijní společnosti.
Pokud si chce penzista takto přilepšovat například 15 let, bude potřebovat úspory ve výši téměř 1,5 milionu korun. Jenže lidé dnes v penzijním připojištění a spoření ukládají v průměru jen 600 měsíčně. Do důchodu si tak v modelovém příkladu naspoří jen zhruba 230 000 korun, uvádí také výzkum, který vznikl v závěru loňského roku.
Takový výpočet je podle Štěrbové důležitým varováním. „Samozřejmě penzijní spoření je jedním z produktů na zajištění na stáří. Na trhu existují různé jiné produkty. Já doufám, že toho lidé využívají, že třeba investují do podílových fondů nebo do nemovitostí. Tady apeluji, fakt to není žádná složitá matematika. Tak, jak se možná se bojíme chodit na preventivní prohlídky, aby nám náhodou na něco nepřišli, tak se možná bojíme si to spočítat."
Výplata do konce života
Během spoření na penzi stát v takzvaném třetím pilíři nabízí lidem výrazné příspěvky. Kdo si například spoří tisíc korun měsíčně, dostane k tomu dalších 230 korun. Demograf Tomáš Kučera z Karlovy Univerzity ale současný model spoření na penzi kritizuje.
Polsko roky špatně počítá penze. Důchodci brali o 1500 korun víc
Číst článek
„Já třeba třetímu pilíři zazlívám to, že opustil tu základní ideu opravdu penzijního připojištění. Pro mě je penzijní připojištění výplata do konce života. A nikoli prostě to, že někdo, kdo se dožije šedesáti let, si ten balík peněz může prostě vzít a koupit si za to ojeté auto. To prostě není důchodové připojištění, to je rozhazování státních peněz. Státní příspěvek je velice štědrý, ale to úplně ztrácí svůj smysl, když dovolím lidem, aby si to vybrali," říká.
Podle ministerstva financí si na penzi se státním příspěvkem v závěru loňského roku spořilo 4,5 milionu lidí. V Česku působí celkem osm penzijních společností, nejvíce klientů má podle dat Asociace penzijních společností Česká pojišťovna a Česká spořitelna. Objem příspěvků vyplacených loni na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření činil zhruba sedm miliard korun.
Citovaný výzkum se pro zajímavost ptal respondentů také na to, jakou cenu má lidský život. Mladší i starší generace odpovídaly podobně - pro zhruba třetinu lidí má lidský život cenu do 30 milionů korun. Ostatní uvedli hodnotu nad tuto částku.
