Minimální mzda stoupne na 11 tisíc korun měsíčně. Pracovat se musí vyplatit, říká Sobotka
Minimální mzda stoupne od 1. ledna na 11 tisíc korun měsíčně, o navýšení o 1100 korun ve středu rozhodla na základě dohody se sociálními partnery vláda. Pracující za minimální mzdu tak budou pobírat 66 korun na hodinu. Odbory žádají ještě vyšší růst, a to o dalších 500 korun. Zaměstnavatelé jsou ale proti. Premiér a předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka už dříve uvedl, že vláda bude usilovat o další růst.
„Pracovat se musí vyplatit. (Minimální mzda) by měla růst i v budoucnu," napsal ve středu Sobotka na Twitteru. Minimální mzdu pobírá zhruba 3,2 procenta zaměstnanců, což je 115 tisíc lidí.
Vláda schválila návrh min.Marksové na zvýšení minim.mzdy na 11 tisíc korun od 1.1.2017. Pracovat se musí vyplatit.Měla by růst i v budoucnu!
— Bohuslav Sobotka (@SlavekSobotka) October 5, 2016
Premiér dál uvedl, že je rád, že „vláda zvýšila minimální mzdu již třikrát, celkem o 2500 korun." Podle něj je to důležitý motivační krok.
Nižší minimální mzdu než v Česku má ze států EU pouze Litva, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko, uvedl ve středu Sobotka v tiskové zprávě s tím, že rozhodnutí vlády posune stát směrem k vyspělejším ekonomikám.
Po zvýšení dosáhne minimální mzda přibližně 38,2 procenta průměrné mzdy. Náklady podnikatelů na zvýšení minimální mzdy z 9900 korun na 11 tisíc korun měsíčně budou činit zhruba 3,5 miliardy korun.
Ve státní sféře to bude 610 milionů korun. Podle vládní analýzy by tyto náklady při současné hospodářské situaci neměly představovat riziko propouštění a nárůst nezaměstnanosti.
Opoziční politici kritizují to, že vláda rozhodla o růstu minimální mzdy krátce před volbami. Už aby byly volby, jinak vláda vše rozdá, uvedl předseda opoziční ODS Petr Fiala.
Proti dalšímu růstu minimální mzdy je mimo jiné Svaz průmyslu a dopravy. Zaměstnavatelé pro zvyšování minimální mzdy žádají jasná pravidla, aby firmy předem věděly, jaké budou náklady.
Průměrná mzda stoupla podle Českého statistického úřadu ve druhém čtvrtletí meziročně o 3,9 procenta. Reálně, po odečtení inflace, vzrostla o 3,7 procenta, nejvýrazněji za posledních devět let. Stále ale platí, že většina lidí na průměr nedosáhne. Medián mezd ve druhém čtvrtletí činil 23 047 korun, což je meziročně o 4,5 procenta více. Medián představuje číslo, kdy přesně polovina hodnot mezd je vyšší než tento údaj a druhá polovina nižší.
Zvyšování minimální mzdy nutí firmy zvednout i ostatní tarify a přidat také dalším pracovníkům. Tlak na základní složku pak zmenšuje pohyblivou motivační část, podotkl už dřív šéf svazu Jaroslav Hanák.
Hanák rozhodnutí vlády zvýšit minimální mzdu označil za nezodpovědné: „Je to populistický krok před volbami. 11 tisíc je nárůst za 11 procent, což neodpovídá žádným principům produktivity práce.“
Odbory žádají v kampani Konec levné práce, aby minimální mzda stoupla na 11 500 korun. „Pracovat a pobírat minimální mzdu u nás znamená být pod hranicí chudoby, to je naprosto neakceptovatelné," uvedl nedávno předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Ten ve středu řekl, že si představuje ještě dynamičtější nárůst minimální mzdy.
„Dnešním schválením se Česká republika dostalo pro rok 2017 na hodnotu, která odpovídá hodnotě na Slovensku pro tento rok. Samozřejmě se bude dál zvyšovat, máme velkou motivaci pro to, aby pro jednání o minimální mzdě na rok 2018 byla částka ještě o něco vyšší,“ uvedl.
V koaliční dohodě se vláda zavázala, že bude nejnižší výdělek zvyšovat po projednání v tripartitě a přibližovat ho k 40 procentům průměrné mzdy. Ta dosahovala letos ve druhém čtvrtletí 27 297 korun. Dvěma pětinám odpovídá zhruba 10 919 korun.
