Lichváři půjčili lidem už 100 miliard korun, nepomohly ani zpřísněné zákony
Až 100 miliard korun už půjčili lidem nebezpeční lichváři. Úvěry od lichvářů jsou zároveň stále rizikovější. Dokládá to výsledek studie Navigátor bezpečného úvěru 2013, která zkoumala přes 50 poskytovatelů půjček a 80 jejich produktů.
Podle kritérií studie stanovila rating věřitelů – čím vyšší číslo, tím spolehlivější je firma. I když přibývá bezpečných poskytovatelů půjček, zároveň pro spotřebitele roste riziko takzvaných predátorů.
„Nebezpečí je hlavně jejich netransparentnost a zamlčování některých skutečností,“ upozorňuje autor studie Navigátor bezpečného úvěru 2013, Petr Teplý z Univerzity Karlovy.
Hostem Ranního interview Radiožurnálu byl autor studie ‘Navigátor bezpečného úvěru 2013‘ PhDr. Petr Teplý z Univerzity Karlovy
„Například roční procentní sazba nákladů, která je uváděna měsíčně, nikoli ročně. Čili lichvář nabízí 20 procent měsíčně, ale ročně je to 240 procent. Další praktikou jsou vysoké sankce za nesplácení úvěrů nebo lichváři požadují nadměrné zajištění úvěrů, ač je to v rozporu se zákonem,“ popisuje.
Od letošního roku přitom platí nové zákony, které mají spotřebitele chránit před nebezpečím, že lichvářům naletí. Studie ale zjistila, že takzvaní predátoři jsou schopni současné zákony obcházet a hledat stále sofistikovanější metody. Pro spotřebitele pak jsou ještě nebezpečnější.
Podle Petra Teplého je pro lepší odhalitelnost a postižitelnost lichvářů potřeba zvýšit dozor nad poskytovateli úvěrů a také zvýšit sankce, které jsou uvalovány ze strany České obchodní inspekce.
„Čili moje doporučení je, aby se zvýšil rozpočet ČOI a zároveň s tím její personální kapacity. A aby byla důsledná kontrola lichvářů a vyšší sankce,“ dodává.
ČOI prý kontroluje dostatečně
Česká obchodní inspekce si ale myslí, že postupuje v případě kontrol spotřebitelských úvěrů zcela standardně - v každém regionu má vyčleněn tým tří až čtyř pracovníků. Při porušení zákona může udělit pokutu až 20 milionů korun.
To se ale podle jejího mluvčího Denise Gaidoše zatím nestalo. „To všechno se odvíjí od toho, jak je daný problém velký. To souvisí s počtem podání, to znamená s těmi problémy, se kterými se na nás obracejí spotřebitelé,“ říká.
Podle studie Navigátor bezpečného úvěru 2013 je nejčastější výše spotřebitelského úvěru do 10 tisíc korun. Až 59 procent oslovených také přiznalo, že někdy v životě podobnou půjčku využili.
Za rok 2012 podnikli inspektoři 255 kontrol spotřebitelských úvěrů, letos to bylo 298. K nějakému porušení zákona došlo podle jejich závěru téměř ve dvou stovkách případů.
„Nejvyšší pokuta, kterou jsme dali v letošním roce, byla ve výši dvou milionů korun za porušení zákona o spotřebitelském úvěru, kdy firma špatně informovala zákazníky, navíc využívala předražené linky,“ podotýká Gaidoš.
Právě předražené telefonické hovory se podle České obchodní inspekce staly v posledních měsících pastí na lidi, kteří žádají o spotřebitelský úvěr. „Evidujeme případ starší ženy z Plzeňska, která si chtěla půjčit 30 tisíc korun a protelefonovala 55 tisíc,“ varuje mluvčí ČOI.
Pokud tedy člověk uvažuje o tom, že by si vypůjčil peníze jinde než v bance, před podpisem smlouvy by si ji měl důkladně prostudovat, a to včetně informací, které jsou napsány drobným písmem. Dále by si o poskytovateli měl sehnat co nejvíce referencí.
Autoři studie odhadují, že objem úvěrů poskytnutých neférovými věřiteli letos vzrostl minimálně na 100 miliard korun.
