Koronavirová epidemie nezpůsobila pouze zdravotní krizi, ale spoluzapříčinila i tu finanční. Česká národní banka odhaduje, že domácí inflace vystoupá i na deset procent a potrvá několik měsíců. Jak ochránit úspory? „Peníze by neměly ležet jen na běžném účtu nebo v obálce doma pod matrací. Tím budou ztrácet hodnotu,“ říká v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz Pavel Peterka z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a hlavní ekonom skupiny Roklen.

Rozhovor Praha 10:43 26. ledna 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jak se má během tak vysoké inflace zachovat rodina, která má dejme tomu úspory 200 až 300 tisíc korun? Jak může peníze uchránit?
Od začátku je důležité myslet na rodinné úspory z pohledu investora. V momentě, kdy to lidé nechávají na poslední chvíli, tak je náročné s tím něco udělat. Určitě lze ale doporučit, aby peníze neležely jen na běžném účtu nebo v obálce doma pod matrací. Tím budou ztrácet hodnotu. Je dobré je alespoň někam uložit.

Uložit kam?
Je spousta produktů - spořící účty i investiční produkty. Musím ale rovnou zdůraznit, že vysoký výnos je vždy spojen s vysokým rizikem. Rodina si musí rozmyslet, jak moc si může dovolit riskovat. Obecně budou investice do akcií rizikovější než konzervativní fondy, které hledají státní dluhopisy zemí s dobrým ratingem. Nenabízí vysoký výnos, ale alespoň nějaký, který pomůže v boji proti inflaci. Pokud by se investoři chtěli podívat na rizikovější a zajímavější fondy, tak dává smysl hledat ty, které kopírují akciové indexy. I tam je ale potřeba zmínit diverzifikace portfolia, aby rodina nevsadila všechno na jednu kartu.

Je důležité si uvědomit investiční horizont. Pokud má rodina na účtu 200 až 300 tisíc a plánuje opravit zahradu, udělat novou střechu na domě, tak nedává smysl peníze uložit někam na několik let. V momentě, kdy se jedná o mladší lidi, nabízí se fondy s dlouhodobějším horizontem - deset a více let. Protože pojme delší časové období, umožňuje volbu rizikovějšího portfolia, protože riziko mírně klesá.

Pokud rodina nechce žádným způsobem riskovat, vyplatí se peníze uložit alespoň na spořící účet?
Určitě je lepší je mít alespoň na spořícím účtu než na běžném. Sazby řady bankovních domů nyní rostou. Z tohoto pohledu se to jeví jako zajímavá cesta uložení peněz, nicméně výnos 2,5 procenta nebo tři procenta v čase hrozící dvouciferné inflace nemusí být dostatečný.

Je v současné době jednou z možných cest investovat peníze do zlata, jakožto uchovatele hodnoty?
Zlato samozřejmě patří mezi velmi konzervativní investiční produkty. I řada velkých a ostřílených investorů má ve svém portfoliu relativně významnou část ve zlatu. Takže z pohledu zachování hodnoty je zlato jedním z kvalitních investičních nástrojů a lze jej doporučit každému konzervativnímu investorovi.

Zdražování potravin a energií

Dá se říct, která sociální skupina pocítí tak vysokou inflaci nejvíc?
Pokud nemáte úspory, tak vás nemusí trápit práce, která spočívá v ochraně proti inflaci, ale na druhou stranu rostou ceny v ekonomice. Takže přijde-li prudké zdražení - například energií - je těžké získat dostatek peněz na chod domácnosti. V jednotlivých položkách je zajímavý trend: významně rostou ceny potravin. Jde o nezbytné položky každodenních výdajů, které porostou na ceně, u některých i o více než deset procent. Právě to se mnohem více podepíše na peněženkách nízkopříjmových domácností, které mají statisticky obecně větší podíl výdajů spojené s jídlem a bydlením.

Zdražují energie, běžné potraviny, bude zdražovat i pivo. To jsou věci běžného užívání. Když zdražovaly ojeté vozy, tak se to netýkalo zdaleka všech. Kdo nemusel, tak ojetinu nekupoval. Takovému zdražení se dá vyhnout, ale zdražení potravin se vyhnout nedá. Obávám se, že nejohroženější skupinou budou nízkopříjmové domácnosti.

22:05

Inflace zrychlí až na 10 procent. Návrat k normálu čekáme v roce 2023, zní z České národní banky

Číst článek

Jak dlouho bude dvouciferná inflace trvat?
Naprosto přesně predikovat se to nedá, ale můžeme mít nějakou představu. Český statistický úřad vydává zprávy o cenách průmyslových a zemědělských výrobců, které nám mohou sloužit jako předběžné varování. Viděli jsme, že ceny obilovin rostly o devatenáct procent, v listopadu to bylo téměř patnáct procent. Tento nákladový tlak se dříve nebo později bude projevovat v maloobchodních cenách v supermarketech, které platí běžní zákazníci.

Minimálně ještě na jaře bude tedy inflace vysoká. Je možné pracovat i s modely České národní banky, které jsou představeny v prognóze. Ta počítá s tím, že inflace bude na začátku letošního roku ještě zrychlovat, mohla by atakovat i deset procent. Na konci jara by měla začít zpomalovat.

Můžeme těmto predikcím důvěřovat s ohledem na to, že i Česká národní banka může do jisté míry dělat svou politiku?
Já osobně predikcím banky věřím. Máme to štěstí, že žijeme v zemi, ve které se na ta místa dostávají ti nejchytřejší z ekonomů. Musíme ale přihlédnout k tomu, že prognóza je aktualizovaná jednou za čtvrt roku. Čím méně je aktuální, tím méně se v ní odráží nové trendy. Ty budou zaznamenány až zase v té nové prognóze. Nikdo to není schopný trefit přesně, ale Česká národní banka bude podle mého názoru nejblíž.

Jurečka: Vláda kvůli inflaci chystá valorizaci důchodů i spotřební daně z tabáku či alkoholu

Číst článek

Ztotožňujete se tedy s těmi kroky, které v minulosti prováděla s cílem zamezit růstu inflace?
Ano, byl to ukázkový přístup centrální banky, která v době rostoucí inflace přistoupila k utahování měnověpolitických podmínek.

Omezení výdajů státu

Dá se i jinak regulovat inflace ze strany státu?
Určitě. Když se podíváme například na stranu fiskální politiky, tedy výdajů - provoz, stavby dálnic, platy státních zaměstnanců, tak jsou velmi vysoké. Předchozí vláda rozpočty, respektive výdaje, velmi navýšila v době koronavirové krize a vytvořila obrovský schodek státního rozpočtu. Zvýšené výdaje státu vždy přirozeně tlačí na vyšší inflaci, takže jsme v režimu, kdy stát utrácí podstatně více peněz než si vydělá a ty nové peníze, které tlačí do ekonomiky, způsobují vyšší inflaci.

Když bychom to převedli na druhou stranu - co očekávat od toho, pokud by se do toho stát více angažoval?
Kdyby vláda opravdu měla velký zájem na krocení inflace, tak mezi prvními kroky by muselo být omezení veřejných výdajů. Nicméně na to se v této chvíli nelze úplně spoléhat. Pandemie má silné negativní dopady na ekonomiku a lidé v čele státu se proti tomu snaží bojovat. Očekávejme, že se vládní koalice pokusí naplnit program, který sliboval stabilizaci veřejných financí.

Vít Kubant Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít