Nový premiér Francie chce schválit rozpočet v polovině února. Vyjít má z návrhu svého předchůdce
Francie vstupuje do nového roku v rozpočtovém provizoriu. Kvůli pádu bývalé vlády stále nemá schválený řádný rozpočet na následující rok. Francouzský parlament je rozdělený do tří bloků, z nichž žádný nemá většinu. Některé opoziční strany již nyní naznačují, že se pokusí svrhnout i současnou vládu. Země má navíc jeden z nejvyšších deficitů veřejných financí v Evropě.
I přes absenci řádného rozpočtu Francii nehrozí kolaps, parlament už totiž schválil speciální zákon. Vláda vydala dekret, který de facto zajišťuje převedení loňských výdajů na rok letošní. Zároveň speciální zákon zajišťuje to, že stát může i nadále vybírat daně, může si půjčovat na finančních trzích pro svůj chod, ale co ten speciální zákon už nezajišťuje, to je úprava sazby daně z příjmu v závislosti na inflaci.
24:10
Bayrou může jako premiér vydržet. Krize ve Francii ale dopadá na EU i NATO, upozorňuje Fischer
Číst článek
To znamená, že pokud nebude brzy schválený řádný rozpočet na nadcházející rok, tak je možné, že mnoho lidí bude platit víc na daních. Někteří by mohli platit vůbec poprvé.
Peníze můžou chybět taky v resortech, ve kterých se počítalo s vyššími investicemi, s vyššími výdaji ze státní kasy. Tady se bavíme například o armádě. Počítalo se s vyššími investicemi při zbrojení nebo při posilování policie, tam všude by mohly peníze chybět.
Nový francouzský premiér François Bayrou v prosinci řekl, že by rozpočet chtěl schválit v polovině února, zároveň ale připustil, že si není jistý tím, jestli to jeho kabinet skutečně dokáže, jestli dokáže prosadit svůj rozpočet. Vyjít prý chce z návrhu, který předložil jeho předchůdce premiér Michel Barnier.
Právě jeho kabinet opozice – hlavně spojení krajní levice a nacionalistů – svrhla při projednávání rozpočtu na tento rok. Obavy nového premiéra, centristy Françoise Bayroua, jsou určitě opodstatněné.
Tři bloky
Některé opoziční strany už teď hrozí, že svrhnou i jeho kabinet. I když se změnila vláda, tak v parlamentu panuje víceméně stejná patová situace.
Jsou tam tři celky: sjednocená levice složená z umírněných socialistů, krajní levice a zelených. Pak tam je centristický blok, to znamená Macronův tábor nebo současná vládní koalice, a pak jsou tu nacionalisté v čele s několikanásobnou prezidentskou kandidátkou Marine Le Penovou. Nikdo z těchto tří bloků nemá většinu.
Mluví se o nejhlubší politické krizi v páté republice (od roku 1958), respektive jedné z největších, pak byla ještě jedna velká krize v roce 1962. V této politické krizi se nový kabinet bude snažit snižovat zadlužení Francie.
Politolog: Pozice Paříže je po pádu vlády v EU ohrožená. Macronovi ale nahrává krize v Německu
Číst článek
Americká agentura Moody‘s Francii po pádu předchozí vlády snížila rating. Stejně tak Evropská unie loni Francii, ale i další země například Itálii, Polsko nebo Slovensko, upozornila na porušení unijních finančních pravidel kvůli vysokému deficitu a vysokému zadlužení.
Nový ministr financí Eric Lombard chce snížit deficit trochu nad hranici pěti procent HDP, což by byla poměrně velká konsolidace veřejných financí, vezmeme-li v potaz, že se loni deficit pohyboval spíš kousek nad hranicí šesti procent HDP. Nová vláda by tak držela podobný cíl jako Barnierův kabinet, ač trochu méně ambiciózní.
Nový ministr financí taky řekl, že chce konsolidovat veřejné finance hlavně snižováním výdajů. Méně už navyšováním daní, což byla strategie, kterou chtěl prosadit bývalý premiér Michel Barnier. On chtěl zvyšovat daně bohatším lidem, nadnárodním korporacím. Tohle nový ministr zatím neřekl.
Nicméně jisté je, že o návrhu rozpočtu na nadcházející měsíce už teď chce nový ministr financí jednat s jednotlivými politickými stranami a jejich lídry, a taky víme, že v pátek poprvé zasedne kabinet centristy Françoise Bayroua v novém složení.
