Rozdělení důchodů na základní část, která bude vyplácena všem stejně, a na takzvaný druhý pilíř, z něhož bude každému vypláceno podle výše jeho příspěvku do důchodového systému, podporuje 51 procent lidí. Třetina by byla proti. Zbytek zvolil odpověď „nevím“.

Téměř čtyři pětiny veřejnosti odmítají snížení důchodů, aby se nemusely zvyšovat odvody na sociální pojištění, případně daně. Proti vyššímu věku pro odchod do penze je rovněž 79 procent lidí. Prodloužení povinné doby pojištění a zvýšení sociálního pojištění nebo daní odmítá shodně 52 procent Čechů.

Na důchod si nyní spoří 57 procent lidí, kteří ještě v penzi nejsou. Ve srovnání s rokem 2016 je to nárůst o pět procentních bodů. Přístup ke spoření se liší podle životní úrovně dotázaných.

Spoření na penzi

Mezi lidmi s dobrou životní úrovní spoří dvě třetiny respondentů, naopak u lidí se špatnou životní úrovní je to pouze 27 procent. Nedostatečného finančního zajištění v důchodu se obává 59 procent Čechů a pouze 12 procent lidí míní, že pro ně bude důchod vyplácený státem ve staří dostatečný.

„Názor, že důchodový systém má být založen na solidaritě, to znamená, že výše důchodů těch, co přispívají více a těch, co přispívají méně, se příliš neliší, nyní zastává přibližně třetina občanů,“ uvedli autoři průzkumu.

Pro princip zásluhovosti se vyjádřila rovněž zhruba třetina lidí a zbylá třetina se pohybuje mezi těmito dvěma názory. Většina veřejnosti se ale domnívá, že důchodové zabezpečení by mělo být především starostí státu. Pouze 18 procent lidí pak považuje současný důchodový systém za spravedlivý.

Průzkum se uskutečnil od 3. do 15. listopadu a zúčastnilo se ho 1104 lidí.

dbr, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít