Čínská ekonomika neroste tak rychle, jak se předpokládalo
Čínský sektor služeb nepatrně zrychlil, naopak aktivita v průmyslu dál klesá. Vyplývá to z indexu nákupních manažerů, který zveřejnil čínský statistický úřad. Potvrdilo se tak, že čínská ekonomika neroste zdaleka tak rychle, jak jí světoví analytici ještě před časem předpovídali. Stejně je tomu i v Evropě.
Aktivita ve zpracovatelském sektoru eurozóny v srpnu dále klesá. V Řecku už přitom k poklesu dochází tři roky po sobě. Hůř je na tom podle indexu nákupních manažerů i Česká republika. V eurozóně se index drží jednu desetinu nad 45 body. Pod důležitou hranicí 50 bodů, která signalizuje růst, se nachází už 13 měsíců v řadě.
O čínské ekonomice mluvil na Rádiu Česko ekonom z Institutu CERGE-EI Vilém Semerák
Jediným pozitivním překvapením dnešního zveřejnění indexu je Velká Británie. Její hodnoty vylétly z červencových 45,2 bodu na 49,5 bodu.
Čína je závislá na exportu
Index nákupních manažerů v průmyslu klesl v Číně v srpnu na 47,6 bodu. Už je tedy poměrně hluboko pod hranicí padesáti bodů, která se bere jako hranice mezi poklesem a růstem.
„Nejčastější zdůvodnění je v tom, že Čína je stále hodně závislá na exportní poptávce. Stále se jí nedaří přepnout růst na domácí poptávku. Pokud jsou problémy v Evropě a v Americe, následkem toho zpomaluje čínský průmysl,“ říká ekonom z Institutu CERGE-EI Vilém Semerák.
„Životní úroveň čínských obyvatel každopádně roste. To je vidět na první pohled. Nicméně z hlediska udržení ekonomiky na nějakém rozumném tempu růstu sektor služeb stačit nebude. Průmysl jako takový pořád odpovídá polovině čínské ekonomiky,“ pokračuje Semerák.
Snižování cen?
Čínští výrobci musí kvůli vývoji ve svém odvětví snižovat ceny. „Pro Evropu to znamená, že pro nás budou dostupné zřejmě letní čínské výrobky. I když do určité míry je možné, že to bude kompenzovat i slabé euro a současně pohyby na měnových trzích. Na druhé straně to znamená, že i pro evropské výrobce tady bude vyšší konkurence v době, kdy se na jejich domácích trzích také potýkají se slabou poptávkou,“ uvádí ekonom Semerák.
Naopak do Číny vyváží své zboží například Německo, ale zásadní podíl na exportu má z EU také Španělsko.
„Celkově klesající aktivita pro eurozónu znamená, že další kolo problémů, kterým čelí, přijde v době, kdy zbytek světa nebude schopný být tak stabilní a generovat takovou poptávku, aby to bylo jakési jasné světlo na konci tunelu. Že se Evropa dokáže v blízké budoucnosti dostat z problémů. Znamená to, že pro eurozónu se trochu omezuje prostor pro to, co si můžeme dovolit," vysvětluje Semerák.
Ve Spojených státech a v Evropě se centrální banky dostávají pod tlak trhu, který po nich chce podpůrná opatření ekonomiky.
Podobné úvahy se podle Semeráka objevily téměř okamžitě i v Číně: „Část ekonomů se velmi diví, proč čínské úřady více nezasáhly. Nicméně je tu několik problémů. Jedním je to, že v první fázi recese v letech 2008 a 2009 čínské úřady zasáhly možná až příliš. Čínská ekonomika pokračovala ve velmi rychlém růstu. Možná i vyšším, než v té době bylo potřeba. Je tedy možné, že tentokrát budou opatrnější.“
