Český zahraniční dluh vystoupal na 5,27 bilionu. Nejsme na tom ale tak špatně, říká ekonom Hindls
Zahraniční dluh Česka činil ke konci loňského roku 5 bilionů a 271 miliard korun. Meziročně tak došlo k růstu o zhruba 460 miliard. „Je nutné tato čísla vidět v kontextu. Náš zahraniční dluh zhruba ze 77 procent tvoří privátní sektor,“ upozorňuje v pořadu Jak to vidí... na Dvojce ekonom Richard Hindls.
„Na jedné straně je země dlužníkem. Na druhé straně věřitelem, ostatní země dluží nám. Tyto pozice se sčítají a my jsme ve výsledku spíše věřiteli. V tomto ohledu na tom tedy nejsme špatně,“ vysvětluje Hindls.
„Náš zahraniční dluh navíc zhruba ze 77 procent tvoří privátní sektor. A až těch zbývajících 23 procent je sektor vládních institucí, které šly čísly spíše dolů, což je dobrá zpráva,“ doplňuje ekonom.
Hindls přiznává, že celkově zní dluh pět bilionů jako strašné číslo, je však podle něj třeba vnímat ho v kontextu. Ve srovnání s ostatními zeměmi na tom Česká republika není špatně.
„Náš dluh je zhruba srovnatelný s Polskem. O něco vyšší ho má Slovensko. V Řecku se dluh pohybuje kolem 200 procent hrubého domácího produktu, oproti našim 66 procentům. V červeném pásmu se pohybuje také Belgie. Proto si myslím, že zde není žádný důvod ke znepokojení.“
Boj s Čínou?
Americký prezident Donald Trump chce teď zavést dvacetiprocentní cla na veškeré země, které kupují ropu a plyn od Venezuely. „Ve výrocích amerického establishmentu se člověk těžko orientuje,“ komentuje Trumpovy plány Hindls.
„Některé výroky působí hodně divoce, ale možná, že jsou více promyšlené, než se nám zdá. Informací se k nám dostává mnoho, ale ve skutečnosti se toho zas tak moc neděje.“
Americký prezident Trump obrací svět naruby. A Čína cítí příležitost pro ‚Novou hedvábnou stezku‘
Číst článek
„Myslím si, že se Trump připravuje na ekonomický souboj s Čínou. Evropa je pro něj na druhé koleji. Dlouhodobý cíl nese jméno Čína, která je pro něj skutečným konkurentem.“
Ekonom zároveň upozorňuje, že v USA studuje na nejprestižnějších univerzitách mnoho čínských studentů za peníze Číny, kteří se pak vrací zpátky. „To znamená, že se vrací i všechna know-how a technologie.“
K naprosté izolaci americké ekonomiky podle Richarda Hindlse nedojde. „To, co se teď děje s cenami, bych nenazval cenovou válkou. Spíše cenovou přestřelkou.“
„Dnešní svět je už tak výrazně propojen, že izolacionismus nebo zapouzdření Spojených států si myslím, že není možné. A americká vláda to moc dobře ví. Donald Trump navíc často říká, že kdo nechce mít vysoká cla a vysoké daně, má se přidat k němu. Myslím si, že pro řadu firem bude přitažlivé jít do Spojených států, kde je podnikatelské prostředí na vyšší úrovni než v Evropě,“ dodává.