Terst - Ingolstadt - Nelahozeves. Do Česka proudí neruská ropa ropovodem TAL z Itálie
Více než sedm milionů tun – to bývá česká roční spotřeba ropy. Přibližně polovina se jí dováží z Ruska ropovodem Družba a polovina ropovodem TAL z Itálie. Právě TALu se na popud Česka zvyšuje přepravní kapacita a už koncem roku proto ruská ropa v Česku nebude třeba a všechna bude moct proudit z Itálie. Z Terstu putuje ropa až do bavorského Inglostadtu, poté už českým ropovodem IKL do centrálního tankoviště ve středočeské Nelahozevsi.
Jeden z námořníků na remorkéru v přístavu v italském Terstu zvedá lávku spojující loď s pevninou a vyrážíme směrem k ropnému terminálu. Nachází se v něm dvě mola schopná obsluhovat až čtyři tankery najednou. Molo 1 se teď modernizuje, u mola 2 jeden tanker kotví a čerpá ropu do trubek vedoucích k zázemí ropovodu TAL.
Podle vedoucího terminálu Fabrizia Steina sem tanker vždy táhnou tři až čtyři velmi silné remorkéry. Loni sem plavidel s ropou dorazilo skoro 400 a průměrně tu kotví 32 hodin.
Čas vykládky zkracuje i vychytávka, kterou se Stein chlubí. Vysílačkou dá pokyn a tanker obkličuje linie bublin ve vodě. Podle Zdeňka Dundra se tak nemusí zdlouhavě roztahovat preventivní fyzické bariéry. „Kdyby došlo k nějakému úniku z té lodi, tak tyto bubliny by vlastně držely ten olej u té lodě, aby se nerozšířil na moře.“
Dundr je provozně-technický ředitel české státní firmy MERO, jediného dovozce ropy do Česka a minoritního akcionáře ropovodu TAL. I on dojednával navýšení jeho kapacity, kterou využije Česko. Umožní to rychlejší čerpadla, která ropu ropovodem ženou. Jedno takové Dundr ukazuje v zázemí u začátku TALu. „To je právě už nově namontované čerpadlo, které už je tady více jak měsíc v provozu,“ vysvětluje.
Česko se závislosti na ruské ropě může brzy zbavit. Pomůže k tomu modernizace italského ropovodu
Číst článek
Kus dál je centrální manifold, tedy spousta trubek pod střechou velikosti haly. Je tam 120 ventilů, které umožňují ropu přesměrovávat mezi velkými nádržemi, které jsou kolem, míchat její různé druhy dohromady nebo ji posílat do ropovodu. Vedle jsou pak kogenerační jednotky, které podél ropovodu staví a provozuje česká firma Elevion Group.
„Jednotky pracují na plyn, s tím, že dodávají elektrickou energii čerpadlům, která čerpají ropu. Teplo se předává ropě, aby měla optimální vlastnosti proto, aby byla přepravována,” říká šéf Elevion Group Jaroslav Macek.
Kogenerační jednotky jsou obrovské motory zavřené v plechové buňce a vyrábí tedy elektřinu i teplo zároveň. V budoucnu by místo zemního plynu mohly spalovat bioplyn.
Z Terstu až do Nelahozevsi
Z Terstu ropa putuje na sever. Na úpatí alpských vrcholků ji další čerpadla pumpují nakonec až do výšky 1 600 metrů nad mořem. V Rakousku pak ropovod TAL zase klesá a nedaleko Kitzbühlu se spádu ropy využívá. „Je to jediné místo na světě, kde ropa vyrábí elektřinu bez emisí CO2. Funguje to jako vodní elektrárna,“ říká k tomu šéf TALu Alessio Lilli.
OPEC a jeho spojenci v čele s Ruskem o dva měsíce odkládají zvýšení těžby ropy. Chtějí stabilizovat ceny
Číst článek
Hlavní větev TALu pak končí v bavorském Ingolstadtu, 560 kilometrů z Terstu tam ropa teče přibližně 3 dny. Surovina pro Česko se odsud pumpuje do nedalekého areálu MERA ve Vohburgu na Dunaji. Tomu dominují čtyři velké válcovité stavby – nádrže na ropu.
„Jsou to velmi moderní nádrže. Mají dvojité stěny i dvojité dno. Při úniku z nádrže by se ropa dostala jen po tu druhou stěnu,“ vysvětluje zaměstnanec MERA Helmut Felser.
Vedle začíná český ropovod IKL. Černá trubka o průměru asi tři čtvrtě metru tady zaplouvá rovnou pod zem. Ropu odsud od roku 1996 vede do centrálního tankoviště ve středočeské Nelahozevsi.
Surovina ale nejdřív musí do laboratoře. „Proč tu máme laboratoř? Vždy měříme hustotu, viskozitu, bod tuhnutí té ropy. Jsou to velmi důležité parametry pro provoz ropovodu. Bez nich bychom ho například mohli ucpat,“ říká Felser. V maličké laboratoři tu jeden zaměstnanec v rukavicích měří parametry tmavé husté tekutiny v lahvičce.
Indie jako náhrada za ‚nepřátelské země‘. Rusko naplánovalo vytvoření tajných obchodních kanálů
Číst článek
Péči o ropovod ale zajišťují i zvláštní přístroje. Česky se jim říká ježci, německy Molche – mloci a anglicky pigs – prasata. Jednoho ježka ukazuje Michael Kreiling z MERA. „Tenhle ježek se používá k hledání netěsností podél našeho ropovodu.“
Jedná se o asi metrový válec, o něco užší než ropovod, ze všech stran je osázený kolečky a různými přístroji. Ropovodem ho pravidelně tlačí přepravovaná ropa. Existují taky ještě chytřejší ježci na velké inspekce nebo třeba ježci, kteří mají za úkol ropovod čistit.
Z centrálního tankoviště v Nelahozevsi to má ropa do rafinerie v Kralupech nad Vltavou jen kousek. Do litvínovské rafinerie ji už dopraví starší potrubí ropovodu Družba.
