Důvodem zvýšení sazeb je podle analytiků tuzemský ekonomický vývoj. Výrazně rostou mzdy, koruna oslabuje a inflace je nad dvouprocentním cílem ČNB. Příští rok ekonomové čekají další zvyšování sazeb.

„V kontextu vývoje tuzemské ekonomiky jsou současné kroky ČNB ve směru utahování měnové politiky žádoucí. Inflace zrychluje a v příštím roce by se měla přiblížit tříprocentní hranici. Zároveň koruna v poslední době neposiluje natolik rychle, jak se dříve předpokládalo,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Pro zvýšení základní úrokové sazby o 0,25 procentního bodu hlasovalo pět ze sedmi členů bankovní rady České národní banky. Jeden člen hlasoval pro ponechání sazeb beze změny a jeden hlasoval pro zvýšení sazeb o 0,5 procentního bodu.

Na tiskové konferenci po jednání rady o tom informoval guvernér Jiří Rusnok. Člen rady, který navrhl zvýšení sazeb o půl procentního bodu, se podle něj domnívá, že situace je zralá k tomu, že si centrální banka může dovolit rychlejší růst sazeb směrem k jejich neutrální úrovni.

„Nic jiného speciálního jsem v té debatě a návrhu nezaznamenal. Jde skutečně jen o míru té razance,“ uvedl Rusnok.

Dražší půjčky

Základní úrokovou sazbu, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, rada zvýšila o 0,25 procentního bodu na 1,75 procenta. Šlo o čtvrté zvýšení sazeb v řadě.

ČNB zvýšila také lombardní sazbu, a to o 0,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů.

Diskontní sazba, na kterou jsou například navázány penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, rada zvýšila o 0,25 procentního bodu na 0,75 procenta.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít