Podle profesorky Stanislavy Hronové z fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze je to jednoznačně dobrá zpráva, která ukazuje, že se naše ekonomika vydala správným směrem.

"Pozitiva lze vysledovat jak na straně tvorby, tak i užité hrubého domácího produktu. Na straně tvorby nelze opomenout mimořádně příznivý vývoj zpracovatelského průmyslu, obchodu a dopravy, na straně užití je nutné zejména vyzdvihnout vyšší dynamiku vývozu než dovozu a snížení deficitu zahraničního obchodu," uvedla Hronová.

Investice se meziročně zvýšily o 9,1 procenta. Spotřeba loni vzrostla o 0,7 procenta. Výdaje domácností se zvýšily o 2,4 procenta, naopak spotřeba vlády poklesla o 3,6 procenta. Česku pomohl také vstup do Evropské unie, který zjednodušil přístup českého zboží na unijní trhy. Projevovat se již začíná i čerpání peněz z fondů Evropské unie.

V posledním čtvrtletí se dařilo zejména zahraničnímu obchodu. Tuzemským společnostem se daří úspěšně vyvážet na trhy Evropské unie. Obchodní bilanci pomohly i nižší dovozy strojů, které však způsobily zpomalení růstu investic na pět procent. Spotřeba vlády se v posledních třech měsících snížila o šest procent.

Český statistický úřad zároveň zvýšil původní odhady růstu za první tři čtvrtletí loňského roku. V prvním čtvrtletí přehodnotil růst HDP z 3,5 na 3,8 procenta, ve druhém z 3,9 na čtyři procenta a ve třetím čtvrtletí z 3,6 na čtyři procenta.

Přestože hospodářství roste výrazně rychleji než v západní Evropě, okolní země hlásí ještě rychlejší růst. Slovenská ekonomika loni vzrostla o 5,5 procenta, Polsko uvádí růst HDP o 5,4 procenta a Maďarsko vykázalo stejný růst jako Česká republika.

Martin Hromádka, Naďa Bělovská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít