Ceny průmyslových výrobců se v lednu meziročně snížily o 3,5 procenta. V meziměsíčním srovnání pak výrobní ceny klesly o procento. Informace dnes zveřejnil Český statistický úřad.

15:41 23. února 2015 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Meziročně klesly ceny energií, ropných produktů a chemických látek. Zlevňování se nevyhnulo ani zemědělským výrobcům.

Zvyšovaly se pouze ceny za úpravu a rozvod vody. Podobný vývoj se dá podle odborníků čekat i v dalších měsících, což může být dobrá zpráva pro domácnosti.

Například dopad levnějších pohonných hmot vyčíslují ekonomové na letošní rok pro domácnosti i firmy kolem 40 miliard korun.

Centrální banka se sice snaží proti nízké inflaci zasahovat. V tomto případě by k tomu ale nemuselo dojít.

Ceny klesají především díky levnější energii, tento druh deflace tak nepodvazuje utrácení domácností a podniků, spíše naopak.

Podle ekonoma Viktora Zeisela z Komerční banky by ale centrální banka mohla ještě více oslabovat českou korunu.

„Nižší inflace by mohla vést k prodloužení toho kurzového závazku, který Česká národní banka před více než rokem zavedla. V extrémnějším případě by mohlo dojít ke zvýšení hladiny kurzového závazku až k 28 nebo nad 28 korun,“ přiblížil Zeisel.

Podle ekonomů ČNB základní úrokové sazby nesníží

Centrální banka může eventuálně snižovat základní úrokové sazby. Jejich další snížení by ale znamenalo, že budou v minusu.

Teoreticky by se do ekonomiky dostalo více levných peněz, banky by tak podnikům více půjčovaly. V praxi to tak ale není, upozorňuje ekonomka Markéta Šichtařová z Next Finance.

„Statistiky z Evropy ukazují, že to se zatím neděje. Banky totiž nemají dostatek kvalitních projektů, na které by peníze půjčovaly. Spíš se tak chovají jako spekulanti. Za tyto levné peníze nakupují kupříkladu akcie, a díky tomu nafukují akciovou cenovou bublinu,“ říká Šichtařová.

To ale není pro ekonomiku zdravé. Navíc by také vznikl legislativní problém, podotýká ekonomka.

„Protože na úrokové sazby České národní banky jsou navázány sankce, třeba při nesplácení půjček. Pokud by Česká národní banka snížila úroky do záporných hodnot, tak by sankce přestaly účinkovat. Naopak z hříšníka by se stal někdo, kdo vydělává na záporných úrokových sazbách,“ konstatuje Šichtařová a uvádí příklad:

„Podnikatel, který by měl fakturu už po splatnosti, by najednou musel platit méně, než kolik platil před zavedením záporných úrokových sazeb.“

Proto si ekonomové myslí, že k takovému kroku Česká národní banka nesáhne.

Jitka Hanžlová, Anna Jadrná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít