Následky spálení vlivem slabého ozonu se mohou projevit i za několik let

Ozonová vrstva se neobnovuje a je čím dál slabší. Intenzivnější dávky ultrafialového záření tak způsobují nárůst kožních onemocnění. Podle vědců to má být do budoucna ještě horší a kožních nádorů bude přibývat.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Teplotní rekordy v Praze

Teplotní rekordy v Praze | Foto: Filip Jandourek

Michal Janouch ze Solární a ozonové observatoře varuje, že největší zeslabení vrstvy bylo loni i letos v červnu a červenci.

„Samozřejmě pokud se člověk dostane na přímé slunce nebo je někde na pláži na dovolené, je potřeba v podstatě jediné – pamatovat na to, že lidská kůže by se neměla spálit,“ upozorňuje.

Lidé by podle něho měli zejména na jaře a v létě předcházet spálení kůže. Častější jsou také alergické reakce na sluneční paprsky.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hosty Rádia Česko byli Karel Vaníček, vedoucí Solární a ozónové observatoře v Hradci Králové, a Petr Arenberger, přednosta Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady

„Nejhorší je, že kůže má paměť. Když se něco objeví, nemusí se to objevit jen přímo z toho jednoho roku. Kůže si akumuluje své dávky. Když to řeknu laicky, člověk si na to zadělá i čtyři, pět, šest let zpětně a potom je překvapen, že se jednou spálil a už může něco propuknout,“ upozorňuje Janouch.

Ozonová vrstva v zeměpisných šířkách Česka má výrazný roční chod. "Nejtlustší je v zimě, nejtenčí na konci léta a začátku podzimu. To už je ale naštěstí slunce nízko a intenzita slunečního záření výrazně klesá. Navíc po letní sezoně už má většina populace vybudované ochranné reakce z letního pobytu na slunci,“ vysvětluje Karel Vaníček, vedoucí Solární a ozónové observatoře v Hradci Králové.

„Intenzita slunečního záření v Česku je dnes srovnatelná třeba s oblastmi v severním Chorvatsku nebo Itálii,“ upozorňuje však Petr Arenberger, přednosta Dermatovenerologické kliniky vinohradské nemocnice.

Odborníci na problematiku ozonové vrstvy i lékaři se shodují, že stejným nebezpečím jako ztenčení vrstvy nad českým územím je stále častější pobyt lidí v jižnějších oblastech, kde je intenzita slunečního záření vyšší.

Přehrát

00:00 / 00:00

Vedoucí Solární a ozónové observatoře v Hradci Králové Karel Vaníček a předseda České dermatovenerologické společnosti Petr Arenberger mluví o intenzivním slunečním záření v Ozvěnách dne na Radiožurnálu

V Česku je průnik slunečního záření zhruba dvojnásobný, než je úbytek ozonu. V dlouhodobém horizontu tento poměr zvyšuje riziko kožních nádorů zhruba o 30 procent oproti tomu, kdyby byla jeho vrstva v průměru.

„Kožní nádory tvoří zhruba čtvrtinu všech nádorů u člověka. V Česku za posledních 40 let vzrostl počet melanomů ze 3 na 20 případů na sto tisíc lidí. To znamená, že každý rok přibude okolo 2000 nových případů a trend se nezastavuje,“ varuje Petr Arenberger.

Alžběta Havlová, Lucie Maňourová, Veronika Sedláčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme