Hyperaktivita patří mezi genetická onemocnění
Rodiče hyperaktivních dětí si mohou alespoň trochu oddechnout – studie britských vědců dokazuje, že hyperaktivita s poruchou pozornosti není žádný „sociální konstrukt“, ale genetické onemocnění.
Hyperaktivita s poruchou pozornosti, která je známá pod zkratkou ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorders), je jednou z nejčastějších poruch chování u dětí. Postižené děti jsou velmi neklidné, impulzivní a roztěkané. Mívají problémy doma i ve školním prostředí. Pro rodiče je často obtížné, že na poruše ulpívá jakési stigma – přesné příčiny nejsou známé a mnoho lidí ji považuje za důsledek špatné výchovy nebo nevhodné stravy s vysokým obsahem jednoduchých cukrů. Hyperaktivita s poruchou osobnosti je přitom velmi dědičná – děti s ADHD se statisticky častěji rodí stejně postiženým rodičům. První přímý důkaz o tom, že ji můžeme započítat mezi genetická onemocnění, teď přinesli vědci z Cardiffské univerzity.
Variace genomu 366 hyperaktivních dětí porovnali s tisícovkou dětí, které se vyvíjely normálním způsobem. Objevili tak, že u dětí s ADHD se mnohem častěji vyskytují „výpadky“ (delece) nebo naopak zmnožení (duplikace) kousků DNA. Také našli vyšší proměnlivost počtu kopií genů (CNVs, copy number variations), která často provází mozkové poruchy. Místa genomu, kde se tyto vzácné variace u hyperaktivních dětí nacházejí, se přitom překrývají s oblastmi, které ovlivňují riziko autismu a schizofrenie. Není proto vyloučené, že všechny tři poruchy mají stejný biologický podklad.
Zdroj: Science Daily, Lancet
