Půjčit MMF může být výhodnější pro země eurozóny než pro Česko
O půjčce Mezinárodnímu měnovému fondu Česko zatím nerozhodlo. Ministři o případném poskytnutí asi 90 miliard korun, které mají pomoci ke stabilizaci eurozóny, večer jednali zhruba hodinu a půl. Shodli se však na tom, že chtějí více informací o okolnostech půjčky.
Premiér Petr Nečas zdůraznil, že Česko by peníze půjčilo za jiných podmínek než státy eurozóny a na peníze bychom si v případě potřeby nemohli sáhnout kdykoliv.
Hostem Světa o deváté Rádia Česko byl Petr Havlík z Vídeňského institutu pro mezinárodní hospodářská srovnávání
„Tuto půjčku poskytují členské země eurozóny za výhodnějších podmínek než nečlenské země. Členské země eurozóny si pro objem té půjčky v podstatě sáhnou do Evropské centrální banky, jenom to formálně účetně proteče přes účetnictví jejich národních bank,“ předpokládá premiér.
„Kdežto země, jako je Česká republika, musí skutečně sáhnout na své rezervy, aby mohly tuto půjčku poskytnout. To znamená, že jsou to rozdílné podmínky,“ doplňuje Nečas.
Politické strany nejsou v pohledu na půjčku jednotné. ODS a Věci veřejné jsou spíše proti tomu, aby se Česko do pomoci zapojilo. Podle TOP 09 by Česko nemělo z hlavního proudu v Unii vybočovat. Na Rádiu Česko to ráno potvrdil ministr financí Miroslav Kalousek.
ČTĚTE TAKÉ: Vláda odložila rozhodnutí o půjčce pro MMF na záchranu eurozóny
„Z fiskálního hlediska je ta operace velmi nevýhodná a velmi riskantní. Na druhou stranu z mezinárodněpolitického hlediska jsem přesvědčen, že Česká republika by neměla být neloajální a říct – my k tomu nepřistupujeme,“ řekl Kalousek.
Ministr doplnil, že zatím nemá cenu říkat, dokdy se Česko ohledně půjčky rozhodne. Spíše je lepší vyčkat na reakci zemí eurozóny. Opoziční ČSSD by peníze fondu půjčila hned a vládu kritizuje za váhání.
Havlík: EU si musí pomoci sama
Podle Petra Havlíka z Vídeňského institutu pro mezinárodní hospodářská srovnávání by Česko mělo eurozóně půjčit: „Jde o budoucnost eurozóny a Evropy, jejich zachování je ve vlastních zájmech České republiky. Kromě toho se ČR při podpisu přístupových dohod zavázala k tomu, že burzovní politika je společnou záležitostí Evropské unie, a ČR bude v budoucnosti muset vstoupit do eurozóny.“
Názory se liší také v tom, jestli je taková půjčka pro Česko riziková nebo naopak bezpečná a rychle vyzvednutelná. Předseda vlády se ohradil proti tvrzení, že případná půjčka nebude pro Česko znamenat vysoké riziko, protože půjčky MMF jsou bezpečné a rychlé vyzvednutelné. Neexistují totiž podle něj žádná pravidla, podle kterých by to tak mělo být.
„MFF je vždy na prvním místě jako věřitel. Když nějaký stát nemůže dostát svým dluhovým závazkům, tak první půjčky, které se splatí, jsou právě půjčky poskytnuté Mezinárodním měnovým fondem,“ říká Havlík a dodává:
„Hlavní riziko spočívá v tom, že hrozí nebezpečí eurozóně, její případný rozpad nebo pohyby měnového kurzu třeba české koruny nebo i eura by měly daleko významnější finanční důsledky pro ČR než nějaký minimální rozdíl mezi úrokovou mírou MMF a České národní banky.“
Dnes se o pomoci eurozóně má debatovat i v Polsku a jednání probíhají i u jižních sousedů. „V Rakousku se vede velmi ostrá politická debata o budoucnosti zamezení růstu státního dluhu. Rakouská vláda se snaží prosadit zákon jako zákon ústavní, ale nemá na to potřebnou dvoutřetinovou většinu. Zatím byl tedy přijat jen jako běžný zákon,“ uvádí ekonom.
I Havlík přitom uznává, že předpokládaná pomoc přes MMF ve výši 200 miliard eur stačit nebude. Jen samotné Řecko loni získalo úvěr 110 miliard eur, druhý záchranný program určený Aténám má 130 miliard. Irsko má slíbeno 85 miliard eur.
„Pravděpodobně to nepostačí, je to přechodné řešení. Reakce finančních trhů i situace na burzách v posledních dnech ukazují, že finanční aktéři nejsou příliš přesvědčeni o účinnosti těchto opatření. Myslím, že nakonec dojde k nějaké formě vydávání takzvaných eurobondů. EU a eurozóna se bude muset zachránit sama a nehledat postranní opatření přes MMF, nemluvě o půjčkách od Ruska nebo Číny,“ dodal Petr Havlík z Vídeňského institutu pro mezinárodní hospodářská srovnávání.
