Autokracie není efektivnější. Loď plná bláznů dopluje do cíle rychleji než totalita, věří Sedláček
Rok 2025 má být podle všech ekonomických predikcí lepší než ten právě končící. Přispět by k tomu měl ekonomický růst i světové dění. „Tento rok skončil relativně pozitivně, a to dobrými zprávami ze Sýrie. Doufám, že rok 2025 se povede ve znamení toho, že totalitní svět se začne rozpadat a že to bude mít blahodárné dopady na budoucí vývoj světa i na naši ekonomiku,“ projevuje naději v bilanci Českého rozhlasu Plus ekonom a filozof Tomáš Sedláček.
Pokud by se jeho přání naplnila, pozitivní vývoj v Sýrii by díky kaskádovitému napojení událostí mohl kladně ovlivnit i dění na Ukrajině. Brzy by proto mohlo dojít k její obnově, která představuje příležitost i pro Českou republiku, věří Sedláček.
„Česká republika bude mezi prvními, kdo tam bude moct začít exportovat svoje know-how jak ekonomické, tak byznysové, ale i občansko-společenské,“ předpovídá.
„Takto nám zahraniční země pomáhaly před 30 lety, když tady investovaly na ruinách totalitního režimu. Něco podobného máme teď šanci udělat my, takže dopad na Českou republiku to bude mít velký.“
Tím se podle něj posílí i česká pozice na svobodných trzích, kterou oslabovali předchozí dva prezidenti svými obchody s totalitními a centrálně řízenými ekonomikami Ruska nebo Číny.
Sedláček: Cesta k zelené ekonomice nevede přes příkazy. Na prostředí nedbají chudé země
Číst článek
„Na první pohled to vypadá, že autokracie je efektivnější. Často dáváme příklad dvou lodí. Na jedné je totalitní kapitán, který má naprostou kontrolu nad chováním celé své posádky. Ta druhá je loď plná hipíků, kde si každý víceméně dělá, co chce, a nikomu nemůže poroučet,“ přirovnává Sedláček.
„Ale když to zvětšíte na úroveň státu, tak se ukazuje paradoxní věc – loď bláznů dopluje do svého cíle rychleji, aniž by pořádně věděla, kam míří,“ zdůrazňuje. Zásadní přísadou úspěchu je totiž podle něj svoboda ducha, kterou totalitární vůdci potlačují.
Evropštější Evropa
A právě v tom podle Sedláčka tkví i jeden z největších úspěchů západní civilizace, a to export kapitalismu do komunistických zemí. Přesto Číně a Rusku k ekonomickému rozkvětu stále chybí demokracie.
Syrští povstalci se dohodli na sloučení ozbrojených skupin. Začlení se pod ministerstvo obrany
Číst článek
„Systém, který nepovoluje kritiku, ať už je to kritika ekologická, nebo školského systému, inovací nebo čehokoliv jiného, který je tak ideologicky zaslepený, že neposlouchá ani vzdělaným kritikům... Takový systém bude vždycky ekonomicky chudší než systém svobodný. A na to, myslím si, dojede Čína,“ odhaduje.
Naopak Evropa ze svobody slova a myšlení těží, protože díky vysoké koncentraci vzdělanců a velkému důrazu na vědu se stala inkubátorem nápadů a zdrojem inovací a podnětných témat pro celý rozvinutý svět.
„Pochopitelně máme plno kritiků Evropské unie. Ale řekněte mi, která část zeměkoule se za posledních 30 let vyvíjela lépe,“ podotýká Sedláček.
„Můžeme Evropu kritizovat za to, že není dost evropská, což je vtipné, ale ta kritika je správně. Je to výtka filmového kritika, který si stěžuje, že filmy nejsou dost filmové, že by měly být lepší. A s tím já taky souhlasím. Evropa by měla být lepší – ještě demokratičtější, ještě pružnější, ještě sebekritičtější,“ zdůrazňuje.
Kratochvíl: Evropa potřebuje plánovat podporu strategických sektorů centrálně jako USA a Čína
Číst článek
Připomíná také zprávu bývalého prezidenta Evropské centrální banky Maria Draghiho, podle které by Evropa měla být evropštější, integrovanější a propojenější. Zlepšit by se měly například oblasti telekomunikace nebo energetiky.
„Mnoho podnětů pro zlepšení se dá v této zprávě najít i pro českou ekonomiku, která v posledním roce sice nebyla krizová, dokonce zažila i zlepšení. Ale přesto má daleko od toho stát se ekonomickým zázrakem nebo alespoň inspirací pro sousední státy,“ míní.
„Do nebe volající je to, že jsme tady v roce relativního klidu, kdy se s českou ekonomikou nedělo opravdu nic strašného, neudělali podstatné reformy, který už 30 let odkládáme,“ podotýká Sedláček.
Leží Česko ve stínu modrého banánu? Jak se vyvíjejí debaty ohledně přijetí eura? A jak je možné, že se Greta Thunbergová nenarodila v Pekingu, kde skutečně nejde dýchat? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Václav Pešička.