Lidé v řeckém Volosu šetří eura. Vytvořili si lokální měnu
Když je nejhůř, mají lidé držet pohromadě. V Řecku pro to mají důvod - nezaměstnanost láme jeden rekord za druhým, ceny potravin také stoupají a jediné, co klesá, jsou platy a životní úroveň. Ve městě Volos vědí, jak s krizí bojovat. Vymysleli si vlastní měnu - tem - a začali obchodovat jenom mezi sebou. Platí se s ní za jídlo, za služby a třeba také za lékaře.
Slunce se opírá do velké zahrady, o kterou se stará skoro sedmdesátiletý Stelios.
„Mám husy, kohouta a slepice. A kromě toho pěstuji zeleninu a ovoce,“ říká a vypočítává: rajčata, pepřovníky, lilky, okurky, pomeranče, mandarinky a olivy…
„Co sklidím, to prodám na tržišti. Měsíčně získám zhruba tři sta temů. Až dozraje ostatní ovoce a zelenina, prodám toho víc.“
Stelios neprodává za eura. Kasíruje temy, což je lokální měna, která vznikla před třemi lety ve Volosu. Jeden tem se rovná jedno euro.
Právě jsem vešel do tržnice, kde se každou středu a sobotu prodává zboží a platí se za něho v temech. Jsou tady boty, oblečení, zavařeniny, ovoce, pečivo, knihy, zrcadla, drobné domácí elektrické spotřebiče.
„Důvod, proč jsme s tím začali, byla krize. Nejde jenom o peníze. Hlavně jsme chtěli ve městě vytvořit sociální síť, ve které by si lidé navzájem pomáhali,“ vysvětluje pětapadesátiletý Yannis. Je zubním laborantem, nyní bez práce. Právě on stál u počátku volosské měny.
Lidé v Brně mohou nakupovat zboží i služby bez peněz. Za brky
Číst článek
Myšlenka je to prostá – lidé si mezi sebou vyměňují to, čeho mají nazbyt. Aby výměna zboží měla pravidla, vymysleli si alternativní měnu – tem, který přijímají i řemeslníci a někteří lékaři. Žádné bankovky a mince neexistují, všechny transakce se zanášejí do počítače. A každý účastník má svůj účet.
„Šetříme tak eura, kterých nazbyt moc nemáme,“ říká Yannis. „Pokud něco potřebuji, tak se nejdřív podívám, jestli bych to nemohl najít v naší síti. Až potom jdu do běžných obchodů.“
A co si kupuje za zkasírované temy Stelios? „Ryby, maso a někdy si zajdu i do obchodu, kde prodávají kořalku.“
Popularita temu ve Volosu roste. Když začínali, bylo jich několik. Ale s prohlubující se krizí se registrovali další a další. Dnes už mají tisíc členů, z toho šest set obchoduje v temech naplno. A další přibývají.
Třicetiletá Artemis je bez práce. Se svým mužem Kostasem se zaregistrovali před měsícem. Artemis vyrábí domácí sýr, mýdlo z oliv a také pěstuje bylinky. Stará se o zahradu a zvířata.
Výměnné obchody jsou stále populárnější, podle ekonoma k nim lidi vede nouze
Číst článek
Stejně jako Kostas, který práci sice má, ale plat mu snížili na polovinu. A tak si přivydělávají prodejem toho, co sami nespotřebují. Kostas si to chválí: „Zboží je levnější. A nejsou tam žádné daně. Je to čistá výměna.“
Myslí si, že právě tento výměnný systém je nejlepší způsob, jak bojovat s krizí. Podporuje lokální výrobce a pěstitele.
Optimismus mu kalí pouze jedna věc: „Nejsem si jistý, jak dlouho to bude vláda tolerovat. Pokud se tenhle model opravdu rozšíří, tak si myslím, že to zarazí.“
Lidé v Brně mohou nakupovat zboží i služby bez peněz. Za brky
Výměnné obchody jsou stále populárnější, podle ekonoma k nim lidi vede nouze
Řekové potvrdili, že euro je součástí jejich záchrany, hodnotí bankéř
Nejsme žádní lajdáci, brání se Řekové z Krnova
Na růst cen potravin reagují Řekové vlastním zemědělstvím
