Největší armáda světa bude šetřit, Čína plánuje propustit z ozbrojených sil statisíce lidí
Největší armáda světa bude šetřit. Čínské vojsko totiž čeká propouštění, ale také modernizace. Ta povede k větší akceschopnosti a také efektivnějšímu nasazení třeba v rámci mírových sil OSN. Mluvilo se o ní na nedávném výročním zasedání čínského parlamentu a určitě bude i jedním z témat chystané návštěvy čínského prezidenta ve Spojených státech.
Přibližně tří set tisíc lidí, kteří budou muset lidově osvobozeneckou armádu v příštích třech letech opustit, tvrdí, že jde z hlediska bezpečnosti země o příliš riskantní krok, který ve finále ozbrojené složky oslabí. Armáda ale šetří a zbavuje se některých složek, které byly spíše kulturní, nebo společenské, nežli vyloženě armádní, nebo bojové.
Čínský prezident Xi Jing Pching ví, že je to velmi citlivé téma. I proto se minulý týden na závěr zasedání parlamentu sešel s nejvyššími špičkami armády, aby jim změny všechno vysvětlil.
Rok od návštěvy Si Ťin-pchinga: čínské investice v Česku rostou, obchodní bilance ale stagnuje
Číst článek
Čínská armáda má nyní asi dva miliony a tři sta tisíc zaměstnanců. Po reformě jich mají zůstat přibližně dva miliony. Ušetřené peníze převede Státní plánovací komise, resp. ministerstvo obrany na projekty jako je modernizace čínského bojového letounu řady Chengdu, což je čínská obdoba neviditelných letounů řady Stealth, na modernizaci ponorek nebo na vývoj nové superzbraně, která má v budoucnosti likvidovat nepřátelské satelity na oběžné dráze.
Co naopak podle čínských politiků i generálů nepotřebuje výraznou modernizaci, je jaderný arzenál. Podle odhadů amerického ministerstva obrany má teď Čína asi 250 jaderných hlavic.
Jediná letadlová loď
Čína se v posledních letech soustředí hlavně na modernizaci svého námořnictva. Čínské námořnictvo má teď přibližně dvě stě tisíc příslušníků a je to privilegovaná složka armády. Tempo jakým Čína staví na některých sporných ostrovech v Jihočínském moři například přistávací dráhy, nebo přístavy pro lodě i ponorky, přitom velmi znepokojuje nejen Tchaj-wan, ale i třeba Japonsko, nebo Vietnam.
Co naopak čínskému námořnictvu citelně chybí, jsou letadlové lodě. Teď má Peking jedinou jménem Liao-ning. To je ale jenom modernizovaná, přestavěná letadlová loď z dob Sovětského svazu, na ty další nemá země zatím peníze.
Tchajwanská úžina mezi kontinentální Čínou a ostrovem Tchaj-wan je dnes spolu s korejskou hranicí, považována za nejmilitarizovanější oblast současné Asie. Taiwan tvrdí, že z čínské pevniny na něj míří asi 1500 útočných raket, modernizuje proto hlavně svůj protiraketový obranný systém Patriott a své letectvo.
Tchajwanská prezidentka Tsai In -Weng mluví o tom, že prioritou ostrovní armády by se v budoucnu mohlo stát vybudování flotily vlastních ponorek. Náklady na podobný program se však v tomhle případě blíží jedné miliardě amerických dolarů, takže vůbec ještě není jisté, jestli země tyhle peníze proinvestuje.
