Jediným členem vlády, který v premiérově návrhu zůstává, je Olga Stefanišinová, která by nově měla mít na starosti kromě evropské integrace a transatlantických vztahů taky justici.
„Část živé síly skončí v mlýnku na maso a z války se nevrátí. Kreml má samozřejmě snahu, aby část této živé síly pocházela z těch oblastí, kde to nebude vidět – to znamená z periferie,“ říká Jan Šír.
„Administrativa si dává pozor, aby to nevypadalo jako odvolání vlády, ale jako dílčí rekonstrukce,“ říká analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček.
Ruský vzdušný útok na ukrajinské město Poltava podle předběžných zpráv zabil 47 lidí. Dvojice balistických střel podle Zelenského zasáhla vzdělávací instituci a nemocnici.
„Myslím si, že jedním z krátkodobých záměrů Ukrajiny bylo odlákat ruské jednotky ze směru na Pokrovsk. Rusové ale dobré jednotky nestáhli a v Kurské oblasti nasazují všechno, co najdou,“ říká Dyčka.
„Ukrajina má právo se bránit. A podle mezinárodního práva toto právo nekončí na hranicích,“ řekl Jens Stoltenberg listu a dodal, že NATO nebylo o plánech Ukrajiny předem informováno.
Podrobnosti o okolnostech zničení stroje nejsou známé. Podle informací deníku The Wall Street Journal (WSJ) stíhačka nebyla sestřelena, ale zřítila se následkem pilotovy chyby.
Podle prezidenta Zelenského jde o součást jeho „vítězného plánu“ na ukončení války, s nímž chce v září seznámit amerického prezidenta Bidena i oba jeho možné nástupce.
Ukrajina také varovala, že vojenská cvičení v pohraniční oblasti představují hrozbu pro globální bezpečnost kvůli blízkosti černobylské jaderné elektrárny.
Kyjev své síly rozšířil tam, kde našel nejmenší odpor. Bez zákopů a rozmístění min ale nebude možné pozice udržet, píše americký deník The New York Times.
Před svou cestou do Kyjeva podle Reuters indický premiér uvedl, že se těší na projednání „perspektiv mírového řešení“ války, kterou vyvolalo v roce 2022 Rusko svým vpádem do sousední země.
„Je velmi důležité, aby partneři skutečně plnili své závazky. Je to zásadní pro obranu,“ zdůraznil také ukrajinský prezident Zelenskyj po poradě s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským.
O cílech nejvyššího ukrajinského velitele Oleksandra Syrského a prezidenta Volodymyra Zelenského už spekulovalo hodně analytiků. Podle nich může jít o opakování charkovské ofenzivy z roku 2022.
Ukrajina a Rusko tento měsíc měly do Kataru vyslat své delegace, které měly jednat o dohodě, jež by zastavila útoky na energetickou infrastrukturu na obou stranách.
V Bělgorodské oblasti si připouštějí závažnost situace – možnosti rozšíření ukrajinské vojenské operace na území Ruska z Kurské oblasti na sousední Bělgorodskou. Ta je pro Ukrajinu nesmírně důležitá.
Víc než týden pokračuje ukrajinská ofenziva na ruském území. A nezdá se, že by měla brzy skončit. „Vidíme, jak v Rusku probíhají evakuace stále dalších a dalších okresů a oblastí.
Někteří analytici se domnívají, že cílem operace Ukrajiny, by mohla být snaha Kyjeva zmírnit ruský tlak na frontě a odklonit invazní síly do Kurské oblasti.
„Jediná drsná reakce, která by mohla nastat, je použití jaderné zbraně. Myslím si, že to Rusko neudělá,“ usuzuje novinář a spolupracovník České televize Tomáš Vlach.
Ruský personál sdělil, že požár začal poblíž chladících věží a hasiči se ho nyní snaží uhasit. Od doby, kdy ruské síly elektrárnu obsadily, panují obavy ohledně bezpečnosti v areálu.
„Dělostřelectvo, minomety, drony. Zaznamenáváme také raketové útoky a každý takový úder si zaslouží spravedlivou odpověď,“ poznamenal ukrajinský prezident.
„Zelenskyj je nepřítelem číslo jedna pro Rusko, proto je standardním terčem všech dezinformačních a konspiračních webů,“ popisuje v další OVĚŘOVNĚ! expert na problematiku dezinformací Josef Šlerka.