Velký průšvih se nekoná. Dojde k přeskupení a inovaci, komentuje ukrajinskou vládní rošádu expert
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba podal demisi, jedná se už o čtvrtého člena vlády za poslední dva dny. Pozice opustily také dvě vicepremiérky i člen prezidentské kanceláře. „Pro Ukrajinu je to směrem do zahraničí dvousečné. Jednak to může svědčit o tom, že se věci mění k lepšímu, ale zároveň to také naznačuje, že politická situace na Ukrajině není úplně stabilní,“ komentuje situaci pro Český rozhlas Plus ukrajinista Petr Kalina.
Čas od času slyšíme o odchodu nebo odvolání některého z ministrů nebo vysokých úředníků na Ukrajině. Nakolik je výjimečný takový reset vlády?
Zase tak výjimečný není. Ukrajinská vláda má 22 členů, je poměrně veliká, takže toto je pouhý zlomek její vlády. A je pravda, že takové změny se v ukrajinské vládě dějí, i když možná ne tak zásadní.
Navíc to podle ukrajinských médií, která jsem měl možnost sledovat, vypadá, že dojde spíše jenom k přeskupením ve vládě, že třeba ministr strategických odvětví průmyslu Oleksandr Kamyšin, který rezignoval, by měl být poradcem prezidenta. Vicepremiérka Olha Stefanišynová by měla být ministryní spravedlnosti nebo odvolaný předseda fondu státního majetku Vitalij Koval bude ministr zemědělství a podobně.
Takže to vypadá, že velký průšvih se u těchto ministrů nekoná a že zkrátka dojde k přeskupení a inovaci.
Jak to popisujete, tak to bude spíš rošáda než reset. I když ministrů má skončit ještě víc, dokonce se mluví o tom, že by měla odejít až polovina vládní sestavy. Víme něco o důvodech? Řekli sami ministři, proč podávají demisi a kdo dal k jejich odchodu impulz?
Ne, toto se neobjevilo. Objevila se v médiích ručně psaná oznámení, že odstupují ze své funkce, a to bez jakýchkoliv důvodů.
Podat demisi na Ukrajině není tak jednoduché jako v České republice, kde stačí demisi podat. Na Ukrajině ji musí schválit ještě parlament. A to se očekává ve středu, kdy bude ukrajinský parlament zasedat a rozhodovat o těchto demisích. Ale předpokládá se, že je přijme.
Ukrajinský ministr zahraničí Kuleba podal demisi. Ve vládě končí už čtvrtý ministr během dvou dnů
Číst článek
Myslíte si, že za vším stojí prezident Volodymyr Zelenskyj? Chce změny v kabinetu, chce ho přestavět, a tak k tomu všemu dal hlavní podnět?
Je to možné. Na Ukrajině máme poloprezidentský systém. Mimo jiné tam prezident stojí nikoliv vedle vlády, ale nad vládou. On nejenom jmenuje ministry, které mu někdo navrhne, ale sám je navrhuje. Takže je možné, že je to iniciativa prezidenta Zelenského.
Mimochodem v úterý se objevilo v médiích, že Zelenskyj také odvolal náměstka vedoucího úřadu prezidenta Rostyslava Šurmu. Takže to je další změna, která se děje v jeho okolí.
Možná před jednáním ve Spojených státech chce dát Zelenskyj najevo, že se děje obnova. Ale pro Ukrajinu je to směrem do zahraničí dvousečné. Jednak to může svědčit o tom, že se věci mění k lepšímu, ale zároveň to také naznačuje, že politická situace na Ukrajině není úplně stabilní, jak by v době války měla být.
Šedesát procent
Jaká je momentálně podpora veřejnosti pro prezidenta Zelenského?
Podpora prezidenta Zelenského neustále pomalu klesá, ale je stále velmi silná. Když si vezmeme, že na začátku aktuálního konfliktu měl podporu kolem devadesáti procent, tak nyní je to pod šedesát procent. To ještě zdaleka nesvědčí o tom, že by nebyl podporován. Ukazuje to, že stále ještě za ním většina Ukrajinců stojí.
Zelenskyj odvolal velitele letectva Oleščuka. Jen pár dní poté, co Ukrajina přišla o první F-16
Číst článek
Jiné instituce mají mnohem nižší podporu – parlament kolem dvaceti procent, vláda kolem třiceti procent. Úplně největší podporu na Ukrajině mají stále ozbrojené síly Ukrajiny. Ty se pohybují okolo vysokých devadesáti procent.
Zelenskyj je teď pod tlakem i kvůli událostem jak v Kursku, tak v Pokrovsku. Co si myslí veřejnost o ofenzivě u Kursku, kvůli které se podle některých pozorovatelů možná zhoršila situace na frontě v Doněcké oblasti u největšího železničního uzlu u Pokrovsku?
Názory jsou různé. Ale myslím si, že většina veřejnosti invazi do Kurské oblasti přivítala, protože panuje dojem, že bude mít Ukrajina mnohem lepší vyjednávací pozici v případných mírových rozhovorech.
Ovšem v případě, že by ztratila Pokrovsk, jak o tom někteří analytici mluví, by se Rusku otevřela cesta na Doněckou oblast. To by možná výměny územních zisků nebyly tak významné. A četl jsem i názory některých komentátorů, že elitní bojovníci, kteří jsou v Kursku, chybí u Pokrovsku. To Zelenskému nikdo nevyčítá?
Ano, samozřejmě ty hlasy se také objevují. Ale je těžko říct, jestli tady platí přímá úměra. Jestli to znamená, že kdyby Ukrajina nenapadla Kurskou oblast, že by v Pokrovsku vítězila.
