Díky moderním technologiím dokáže Ukrajina porazit ruského Goliáše, věří exministr obrany Reznikov
Ukrajinci prostřednictvím dronů útočí hluboko v ruském vnitrozemí, cílem jsou vesměs ropné sklady nebo elektrárny. Drží také území v Kurské oblasti. Rusové ale postupují u města Pokrovsk, jehož ztráta by mohla mít dalekosáhlé následky. „My nejsme sovětská armáda. Jsme nová evropská armáda s ukrajinskou zkušeností, s kreativním a statečným přístupem,“ zdůrazňuje pro pořad Interview Plus bývalý ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov.
Když (v únoru 2022) začala ruská invaze na Ukrajinu, dokázal jste si představit, že by se válka mohla táhnout celé roky?
Velmi dobrá otázka. Když jsem se stal ministrem v listopadu 2021, tak jsem si jako právník a civilista opravdu moc přál, aby žádná válka nepřišla. Měli jsme spoustu náznaků a informací od našich partnerů i vlastních zpravodajských služeb, že se Rusové na invazi připravují.
V historii vidíme ale různé scénáře. Oni vlastně stejným způsobem vyhrožovali před velikonocemi 2021. Už tehdy shromáždili asi 140 tisíc vojáků u našich hranic. Putinovi tehdy ale zavolal americký prezident Biden a on jednotky následně stáhl.
Během těch předchozích osmi let hybridní války, kterou začali okupací Krymu, Luhanska a Doněcka, jsme už vlastně žili ve válečném stavu, ale ne tak hlučném, jak je tomu nyní. Tehdy poplašné sirény zněly jen na východní Ukrajině a ne v Kyjevě, Oděse, Chersonu nebo Charkově.
V únoru 2022 jsem spal tak nanejvýš dvě hodiny denně a pokaždé, když jsem se probudil, byla moje první myšlenka, zda jsem nepropásl telefonát od prezidenta nebo premiéra. A druhá myšlenka byla, kdy to už skončí. To je přirozená lidská reakce.
A pak jsem si najednou uvědomil, že tohle není sprint, ale maraton. Musíte být schopen uchovat si energii, obnovovat ji, být psychicky i fyzicky odolný, abyste ten maraton vydržel. A když jsem si to uvědomil, tak mě to posílilo.
Začal jsem spát tři a pak i čtyři hodiny denně. Jsem si jistý tím, že jsme válku v roce 2022 vyhráli, protože Kreml měl v plánu vymazat Ukrajinu z mapy světa. Zničit ukrajinský národ a okupovat nás jako kolonii.
My jsme ale vydrželi, nesložili jsme se během 72 hodin, jak někteří předpovídali, a proto teď vítězíme. Musíme ale pokračovat a dokončit vojenskou část tohoto konfliktu. Jde o přežití dalších generací. A nejde jen o Ukrajinu, ale zahrnuje to také Evropu.
Kolik toho naspíte dneska?
Víte, když jste soukromá osoba, tak to je trochu snazší. Teď už spávám pět nebo šest hodin a k tomu zvládám i ranní cvičení, třeba jógu nebo taj-či. A taky chodím běhat. Ale myslet jsem na to samozřejmě nepřestal. Některé myšlenky mě stále pronásledují.
Spojenci by neměli omezovat Ukrajinu ve využití zbraní, myslí si dánská premiérka
Číst článek
Na počátku ruské invaze jste byl nepochybně jednou z nejviditelnějších a nejdůležitějších postav ukrajinského odporu. V září 2023 jste ale rezignoval na post ministra obrany. Co přesně děláte nyní?
Doufám, že v tuto chvíli už dokončuji dobíjení svých baterií. A mám projekt, jehož cílem samozřejmě bude pomáhat své zemi, protože jsem občan Ukrajiny.
Teď jsem se například také stal zvláštním poradcem think tanku Globsec. Osobně tomu říkám „akademická diplomacie“. Snažím se vystupovat ve prospěch Ukrajiny, protože největším nebezpečím v této válce je podle mne únavový syndrom.
V jednotlivých zemích to nabírá různou podobu, ale musíme pokračovat v přesvědčování našich partnerů. Hlavně o tom, že tuto válku můžeme vyhrát a také ji vyhrajeme, a že to je v zájmu Evropy a celého civilizovaného světa.
Spolupracujete na tom všem ještě s prezidentem Zelenským a jeho vládou? Nebo je to vaše soukromá iniciativa?
Spolupracuji se svými kolegy jako přáteli, ale ne na oficiální úrovni. Jsem soukromá osoba, nejsem zaměstnancem státu, ale plně podporuji kroky prezidenta Zelenského
Vyjednávání s Ruskem
Byl jste členem delegací a vyjednávacích týmů na setkáních s ruskými představiteli. Jaké je vaše hlavní ponaučení z jednání s Rusy?
Fantastická otázka. A ptáte se ve správný čas, protože jednou z prací, na kterou se teď připravuji, bude seminář pro univerzitní studenty o praktických aspektech vyjednávání.
Mám zkušenost s vyjednáváním jako obchodní právník, pak jsem byl zástupcem šéfa ukrajinské delegace u Minského procesu a absolvoval jsem 52 bilaterálních jednání s ministry v rámci tzv. Rammsteinského klubu.
Takže ano, o vyjednávání něco vím. Hlavní závěr pro mě zatím je, že kultura diplomacie od Kissingerovy éry spočívala ve snaze najít nějakou smírčí, přijatelnou dohodu. Příkladem může být Minská dohoda.
Diplomaté někdy mluví o konstruktivní dvojznačnosti. V některých fázích konfliktu to může snížit úroveň negativních emocí. Obě strany to můžou interpretovat jako pro ně výhodnou situaci.
V některých situacích ale tato dvojznačnost vede k destrukci. A Minská dohoda je toho nejlepším příkladem. Když sedíte u stolu s Rusy, musíte mít na paměti, že hodnota jejich podpisu je obvykle nižší, než hodnota papíru, na který se podepsali.
24:18
Velvyslance v Moskvě může zneužít propaganda, říká exministr. ‚Je to součást diplomacie,‘ oponuje senátor
Číst článek
Žádná mírová dohoda nemůže být podepsána bez alespoň základní důvěry mezi oběma stranami. Až jednou dojde na mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, jak obtížné bude vybudovat tuto důvěru?
Řekl bych, že během první fáze případných rozhovorů to vůbec nebude otázka důvěry, protože mi jim prostě věřit nebudeme. Na základě historické zkušenosti. Budeme pravděpodobně potřebovat nějaké moderátory nebo snad i garanty. Jak na naší, tak pravděpodobně i na jejich straně.
Proto prezident Zelenskij představil svůj mírový plán, o kterém se mluvilo na summitu ve Švýcarsku. Při vyjednáváních je potřeba vytyčit zónu možné shody. Ukrajina svoji představu zveřejnila a Kreml vlastně také, těsně před konáním švýcarského summitu. Bylo to z jejich strany dost brutální, nicméně to zveřejnili, což znamená, že oni o tom také přemýšlejí.
Nedostatek důvěry můžeme překlenout díky přítomnosti někoho dalšího u jednacího stolu. Může to být celá aliance NATO, můžou to být jednotlivé země. Ale zdůrazňuji, že potřebujeme víc než mediátory, my u toho stolu potřebujeme partnery.
I proto, že tato invaze není jen na Ukrajinu, ale do Evropy. Hlavním cílem Kremlu není jen zmocnit se Ukrajiny v návaznosti na jejich teorii o ruském impériu, ale znovuobnovit Berlínskou zeď.
Bude jednou z podmínek na ukrajinské straně, aby se Rusové stáhli ze všech okupovaných území, včetně Krymu?
Oficiálně to řekl prezident, premiér a mnozí ministři, že konečným výsledkem musí být kontrola našich národních hranic v rozsahu uznaném v roce 1991. Uznaném oficiálně a mezinárodně, včetně Ruské federace. To zahrnuje i území Luhanska, Doněcka stejně jako Krymu.
Jsem realista a zároveň optimista, takže chápu, že to zabere nějaký čas. Odhaduji, že se budeme posunovat v nějakých fázích. Ale hlavním cílem je obnovit územní celistvost celé Ukrajiny.
Je to v zájmu vlády práva a zákona a mezinárodního pořádku. Aby bylo jasné, že není přípustné, aby se v tomto století někdo, kdo má právo veta v Radě bezpečnosti OSN, stal agresorem. To je absurdní.
‚Válka zdrojů‘
Předpokládám, že v současné chvíli Ukrajině nezbývá nic jiného než nadále bojovat a bránit se?
Ano, pokračujeme v boji, a tato válka, která nyní probíhá, je válkou zdrojů. Pokud si někdo myslí, že toto je válka mezi velkou sovětskou armádou a malou sovětskou armádou, tak to je nepochopení.
My nejsme sovětská armáda. Jsme nová evropská armáda s ukrajinskou zkušeností, s kreativním a statečným přístupem. Můžeme použít biblický příběh o Davidovi a Goliášovi. David byl malý, ale statečný a uměl zacházet s moderní zbraní. A vyhrál proti obrovi. Totéž platí pro Ukrajinu.
34:47
Evropa musí plnit sliby dané Ukrajině. Týká se to i české muniční iniciativy, říká velvyslankyně
Číst článek
A nejen, že nám ten nezbytný „prak“ poskytují naši západní partneři, ale my vyrábíme také vlastní. V Černém moři ruská flotila už vůbec neexistuje jako reálná hrozba. Například jejich vlajková loď, křižník Moskva, je dnes atrakcí pro potápěče na dně Černého moře.
Až tuhle válku vyhrajeme, tak vás zvu na potápění a uděláme si ponor ke křižníku Moskva. Chci tím říci, že díky robotickým systémům, umělé inteligenci a dalším špičkovým technologiím je dokážeme nejen zadržet, ale i porazit. To znamená vyhrát.
Mluvíte o zdrojích potřebných pro vedení války. Je jich na ukrajinské straně stále dost?
Musíme rozlišovat, jaké zdroje máme na mysli. Lidské zdroje, peníze, kapacitu průmyslu, náhradní díly, pokročilé technologie a tak dále. Vidím to tak, že na ose zla je Rusko, plus Írán, plus Severní Korea a pár dalších.
Za námi je civilizovaný svět. Členy Rammsteinského klubu je 52 zemí, to je více než je členů NATO. Máme naše evropské přátele, snad s výjimkou jedné země…
Nechcete ji jmenovat?
Mě stále ještě překvapuje, že po těch hrůzách, masakru v Budapešti, který spáchaly ruské tanky v minulém století, se maďarské vedení rozhodlo stát se tak věrným přítelem Moskvy a Kremlu. Myslím si ale, že historie to napraví.
Útoky na civilní cíle
Prakticky denně slyšíme zprávy o ruských útocích na ukrajinskou civilní infrastrukturu. Jaký efekt zatím tyto útoky měly?
Oni s tím začali v roce 2022, 10. října. Pamatuji si to, protože jsem předtím 8. října byl na jednání Rammsteinského klubu a byl také Den právníků a já tehdy dostal nějaká přání a gratulace. A taky tehdy došlo k první podivné události na Kerčském mostě na Krym.
A dva dny nato zahájilo Rusko první masivní raketové a dronové útoky na civilní infrastrukturu, obytné domy, školy, nemocnice a tak dále. Pro moje zahraniční partnery to byl šok a hned 11. října mi posílali zprávy, že nám poskytnou systémy protiletecké ochrany.
4:33
Landovský: Ukrajina systémy obrany potřebuje. Rusko bombarduje z 90 procent civilní a infrastrukturní cíle
Číst článek
Rusové v tom pokračují, zejména na podzim a v zimě, protože jejich záměrem je odříznout nás od topení, elektřiny a vody. Jenže od zimy 2022 – 2023 se ukrajinským heslem stalo: Bez vody, bez elektřiny, bez topení, ale hlavně bez vás, Rusové. Tím heslem se chce říci, že my přežijeme a nevzdáme se.
A také se z toho všeho učíme. Když přijedete do Kyjeva, uslyšíte sirény, a může dojít třeba k blackoutu. Hned ale uslyšíte vrčení, jak lidé startují generátory. Sedí v kavárnách a pijí kafe, protože život pokračuje.
Na to se právě ptám. Nepochybně bylo cílem těchto útoků podkopat morálku Ukrajinců. Myslíte, že se to Rusům vůbec nepovedlo?
Máte naprostou pravdu. Jejich hloupá myšlenka a záměr počítaly s tím, že Ukrajinci vyjdou do ulic a začnou demonstrovat proti své vládě a vedení. Že budou požadovat konec války, protože chtějí lepší zásobování elektřinou. Ale to se nestalo.
‚Inovace každé tři měsíce‘
Nejste momentálně členem vlády, přesto máte jistě dobré informace. Dostává Ukrajina nyní dostatek vojenské pomoci od západních spojenců? Nebo je něco, co naléhavě potřebuje?
Řekl bych, že od roku 2022 došlo k výraznému pokroku. Myslím, že už máme většinu moderních zbraní, včetně stíhaček F-16. Není to v tuto chvíli otázka kvality, ale spíše kvantity.
Znovu opakuji, že to je válka zdrojů. Potřebujeme udržitelné, stabilní dodávky munice, náhradních dílů, možná i uniforem a dalších věcí. Máme ale už dobrou zkušenost s tím, jak s těmito zbraněmi zacházet. A souběžně s tím také vyvíjíme nové systémy. A hodně se soustředíme na různé druhy dronů.
Válka je taky matematika a my musíme počítat. Musíme brát v úvahu finance. Cena jednoho náboje ráže 155 milimetrů pro artilerii se bude na trhu pohybovat od 3 000 do nějakých 5 700 euro. Vysoce přesná střela může stát 60 tisíc.
Ale jeden dron FPV stojí 350 až 500 dolarů. Když tedy ukrajinští vojáci používají FPV drony proti ruským tankům, můžou za cenu 1000 dolarů zničit tank, jehož cena je 12 milionů dolarů. Tato válka se mění každé tři měsíce, každé tři měsíce je na frontě nějaká inovace.
Ukrajina oznámila úspěšné nasazení nových střel. Snaží se zbavit závislosti na dodávkách ze Západu
Číst článek
Říkáte, že toto je poslední konvenční válka, která změní i pohled na to, jaké zbraně se budou používat. Nepochybuji, že Ukrajinci jsou v tomto směru inovativní, ale připouštíte, že se rychle učí a zlepšuje i ruská strana?
Jsou to orkové, ale nejsou hloupí. To je pravda. Prvním příkladem, kdy se poučili z vlastních chyb, byla chersonská operace.
Když Ukrajinci v červenci 2022 získali první systémy MLRS od států NATO, tedy systémy Himars a M270, získali kapacitu zasahovat cíle na vzdálenost 80 kilometrů. Zničili jsme jim sklady pohonných hmot, sklady zbraní, velitelská stanoviště a podobně.
Po chersonské operaci, když jsme jim odřízli mosty přes Dnipro, a oni z Chersonu utekli, posunuli své sklady a velitelské posty mnohem dál, 100 – 120 kilometrů od frontové linie. To dokládá, že jsou opravdu dobří studenti.
Mají také své partnery v Íránu a používají proti nám jejich drony Shahed. Začali je i sami vyrábět pod květinovým názvem Geraň. Takže nepochybně ano, i Rusové se účastní této soutěže.
Vstup do NATO a EU
Jak důležité pro vás je slyšet od západních politiků, že Ukrajina by se měla stát členskou zemí NATO?
Pro nás je to nesmírně důležité zejména s ohledem na budoucí generace. Musíme být členy nějaké bezpečnostní struktury, protože - bohužel - OBSE zbankrotovala, Mezinárodní červený kříž zbankrotoval a OSN také zbankrotovala.
Když se člen Rady bezpečnosti OSN s právem veta stal agresorem, nepřišel žádný právní postih. Musíme znovu obnovit mezinárodní pořádek. Musíme znovu nastolit vládu práva.
Ruský přístup spočívající v tom, že právo je na straně silnějšího, není fair. Proto potřebujeme alianci jako je NATO. Rád bych ale zdůraznil, že my vstoupíme do NATO jako rovnocenný partner. My máme zkušenost s tím, jak porazit Rusy.
Pokud si vzpomenete na madridský summit, tam byla přijata desetiletá strategie pro alianci. Rusko bylo označeno za hlavní hrozbu. A já mám jednu otázku: Kolik členských zemí NATO má zkušenost s tím, jak bojovat s Rusy? Ani jedna, pouze Ukrajina. Proto je v zájmu aliance pozvat nás, abychom se stali členy
24:08
Ukrajina by mohla vstoupit do NATO po dohodě s Moskvou o území, věří prezidentův poradce Petříček
Číst článek
Je pro Ukrajinu důležitější, aby se stala členem NATO, nebo aby se stala členem Evropské unie?
Podle mne si tyto plány nekonkurují. Členství v Evropské unii znamená sociální, ekonomické nebo lidskoprávní standardy. NATO se více soustředí na obranné otázky. A to se nijak nevylučuje, musíme být členy obou těchto klubů.
Pro vstup do Evropské unie musí kandidáti splnit mnoho kritérií. Daří se Ukrajině i za extrémních, válečných podmínek měnit sama sebe, posilovat demokratické instituce a bojovat s korupcí?
Pracujeme na tom. Provádíme reformy, není to ale uzavřený proces. Začali jsme, ale nejsme u konce.
Dám vám příklad. Pročítal jsem si standardy, které po svých členech chce NATO, těch požadavků je asi 1200 nebo 1300. Většina ze zemí, které k Alianci přistoupily později, hlavně ty z východní Evropy, se těmto standardům přizpůsobila z 15 nebo 30 procent. Takže i ty země, které jsou členy, ještě nedokončily svoji transformaci.
Ukrajina už teď splňuje nějakých 25 procent ze standardů NATO. Korupce je jistě problém, ale to platí i pro jiné země. Dokonce i Singapur, který je ve světovém žebříčku nejlepší, má nějakou korupci.
Pokud máte nějaké špatné návyky, tak nejlepší způsob, jak se jich zbavit, je proti nim bojovat. Náš parlament například nedávno přijal zákon o politicky exponovaných osobách, který je přísnější než v jiných zemích. Máme politiku směřující k transparentnosti a myslíme to vážně. A můžete si zkontrolovat, že reformy provádíme i ve válečném stavu.
